Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Čistá radost ze stojícího míčku zmizela a Kulajda potřebovala, aby se ta věc hýbala. Každé ráno mě budilo nejdřív tiché kníkání, pak kníkovrčení a nakonec si sem tam i štěkla, jen aby mě donutila vstát a hodit jí míček. Bylo mi úplně jasné, co musím udělat – naučit ji aportovat. Jenomže tenkrát jsem ještě neměla k dispozici šikovné video Aport z online seriálu Brit Training Tips. Nezbylo mi, než poprat se s tím po svém.
Kulajda jakž takž chápala, že když hračku vyplivne zhruba do vzdálenosti jednoho metru ode mě, zvyšuje to šanci, že ji vezmu a zahodím. Zkoušela jsem ji chválit pokaždé, když ji ke mně přinesla, ale Kulajdu pochvaly ani odměny nikdy nezajímaly. Takže ji dál zvesela plivala porůznu kolem mě a čekala, až se sehnu. Jednou z večera jsme se s mým bratrem hluboce zamýšleli nad tím, jak psa naučit, aby nám dával míček nejlíp přímo do ruky. Už si nepamatuji, jestli to bylo ze srandy, nebo ze zoufalství, ale skončili jsme u toho, že jsme si předávali balónek po vyslovení povelu: „Dej mi to.“ Brácha zavelel, já podala – pak naopak a pořád dokola.
Kulajda fascinovaně (téměř psychopaticky) pozorovala svou vytouženou hračku a hltala všechno, co jsme dělali a říkali. Netrvalo ani půl hodiny, než se povel naučila. A já konečně mohla jen líně spustit ruku z postele a říct: „Dej mi to.“ Za čas mi v ní končily i všechny ostatní hračky a dnes už ani nemusím nic říkat, stačí pouze nastavit dlaň a Kulajda už ví.
Z toho vyplývají dvě věci. Zaprvé pokud vašeho psa zajímá hra víc než jídlo, odměňujte ho hračkou, ne pamlsky. Zadruhé pokud ho nezajímají odměny, sehrajte s ním podobné divadýlko.
Vánoce jsou už vážně za dveřmi, je na čase dokoupit poslední dárky a začít s jejich balením. Nezapomněli jste při tom všem shonu i na čtyřnohé členy rodiny? Pokud ano, ještě máte čas to napravit. Jestli se nechcete zdržovat vymýšlením, tady najdete pár...
Mrazy jsou čím dál tužší a daleko víc než my, to pociťují právě toulavé kočky bez domova, zvláště pak podzimní koťata. Pro ně začíná pravý boj o přežití. Domů si všechny toulavé kočky nezvládneme vzít, ale stejně by vás zajímalo, jak jim můžete pomoci?
Tohoto malého roztomilého psíka najdeme i na obrazech Vincenta van Gogha. Své jméno dostal díky obličeji připomínající právě opici. Je to houževnatý energický společník, který vás bude nebojácně chránit před každým nebezpečím.
Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.
Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!
Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?
Chlorid sodný je velmi důležitou součástí psí stravy, stejně jako té naší. Udržuje v chodu několik důležitých procesů v těle. Nadbytek soli ale může mít na psa velmi negativní účinek hned v několika směrech.
American Curl má velmi nápadný zjev díky svým dozadu natočeným uším. Mimo Spojených států, kde toto plemeno vzniklo, je ještě celkem vzácností. Už i u nás ho ale najdete. Je to velmi společenská kočka, které doma nic neunikne.
V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.
Vědci došli k závěru, že majitelé koček jsou méně depresivní, úzkostní nebo uzavření. Vylučuje se to tedy s představou stereotypu “divných kočičích dam”, které si chlupaté parťáky pořizují kvůli osamělosti.
U psů začíná stáří mezi 5. a 8. rokem života. Vstupují tak do fáze, kdy se jejich potřeby mění, ať už jde o péči, pohyb nebo stravu. Aby si i nadále udrželi svou vitalitu a radost ze života, je potřeba to respektovat.