Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Kočka divoká je šelma podobající se mourovaté kočce domácí. Je ovšem zavalitější, má poněkud nevýraznou kresbu a nápadně huňatý ocas s kulatou špičkou. Srst má poměrně dlouhou s nevýraznou kresbou.
Obývá především lesy, můžete ji ale spatřit i v okolí vodních toků nebo v bažinatých oblastech. Vyhledává teplé a suché prostředí, proto jí nejvíce vyhovují pahorkatiny a vrchoviny v dubových a bukových lesích. Kočka divoká je samotářské zvíře a aktivní je především v noci. Loví hlodavce (hlavně hraboše) a ptáky.
V minulosti se vyskytovala po celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Na většině svého území však byla v době od konce 18. století do poloviny 20. století vyhubena. Zůstaly jen izolované populace, ze kterých se však nyní může šířit zpět do míst, odkud dříve vymizela. Dodnes se vyskytuje například na Slovensku, v Německu a v Rakousku.
Spolu s rysem ostrovidem je kočka divoká jedinou divokou kočkovitou šelmou v Česku. Koncem 18. století u nás začala být pronásledována jako škodná a začátkem 19. století už se tu vyskytovala jen zřídka. Kromě lovu jí uškodila i přeměna listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury.
V posledních letech ale fotopasti v Beskydech a na Šumavě opět začaly zachytávat tyto malé šelmičky. Fotografie řadu měsíců prověřovali domácí i zahraniční odborníci, aby potvrdili, zda skutečně jde o vzácné kočky divoké.
Aby se k nám kočky divoké mohly postupně vracet a obnovovat vymizelou populaci, je třeba rozmýšlet naše zásahy do přírody. Listnaté lesy nekácet plošně a v polích a loukách obnovovat remízky, kudy kočky mohou putovat naší krajinou.
„Abychom se z divokých koček mohli těšit trvale, bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa v krajině. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat,“ řekl Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: