Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Kočka divoká je šelma podobající se mourovaté kočce domácí. Je ovšem zavalitější, má poněkud nevýraznou kresbu a nápadně huňatý ocas s kulatou špičkou. Srst má poměrně dlouhou s nevýraznou kresbou.
Obývá především lesy, můžete ji ale spatřit i v okolí vodních toků nebo v bažinatých oblastech. Vyhledává teplé a suché prostředí, proto jí nejvíce vyhovují pahorkatiny a vrchoviny v dubových a bukových lesích. Kočka divoká je samotářské zvíře a aktivní je především v noci. Loví hlodavce (hlavně hraboše) a ptáky.
V minulosti se vyskytovala po celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Na většině svého území však byla v době od konce 18. století do poloviny 20. století vyhubena. Zůstaly jen izolované populace, ze kterých se však nyní může šířit zpět do míst, odkud dříve vymizela. Dodnes se vyskytuje například na Slovensku, v Německu a v Rakousku.
Spolu s rysem ostrovidem je kočka divoká jedinou divokou kočkovitou šelmou v Česku. Koncem 18. století u nás začala být pronásledována jako škodná a začátkem 19. století už se tu vyskytovala jen zřídka. Kromě lovu jí uškodila i přeměna listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury.
V posledních letech ale fotopasti v Beskydech a na Šumavě opět začaly zachytávat tyto malé šelmičky. Fotografie řadu měsíců prověřovali domácí i zahraniční odborníci, aby potvrdili, zda skutečně jde o vzácné kočky divoké.
Aby se k nám kočky divoké mohly postupně vracet a obnovovat vymizelou populaci, je třeba rozmýšlet naše zásahy do přírody. Listnaté lesy nekácet plošně a v polích a loukách obnovovat remízky, kudy kočky mohou putovat naší krajinou.
„Abychom se z divokých koček mohli těšit trvale, bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa v krajině. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat,“ řekl Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...