Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Kočka divoká je šelma podobající se mourovaté kočce domácí. Je ovšem zavalitější, má poněkud nevýraznou kresbu a nápadně huňatý ocas s kulatou špičkou. Srst má poměrně dlouhou s nevýraznou kresbou.
Obývá především lesy, můžete ji ale spatřit i v okolí vodních toků nebo v bažinatých oblastech. Vyhledává teplé a suché prostředí, proto jí nejvíce vyhovují pahorkatiny a vrchoviny v dubových a bukových lesích. Kočka divoká je samotářské zvíře a aktivní je především v noci. Loví hlodavce (hlavně hraboše) a ptáky.
V minulosti se vyskytovala po celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Na většině svého území však byla v době od konce 18. století do poloviny 20. století vyhubena. Zůstaly jen izolované populace, ze kterých se však nyní může šířit zpět do míst, odkud dříve vymizela. Dodnes se vyskytuje například na Slovensku, v Německu a v Rakousku.
Spolu s rysem ostrovidem je kočka divoká jedinou divokou kočkovitou šelmou v Česku. Koncem 18. století u nás začala být pronásledována jako škodná a začátkem 19. století už se tu vyskytovala jen zřídka. Kromě lovu jí uškodila i přeměna listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury.
V posledních letech ale fotopasti v Beskydech a na Šumavě opět začaly zachytávat tyto malé šelmičky. Fotografie řadu měsíců prověřovali domácí i zahraniční odborníci, aby potvrdili, zda skutečně jde o vzácné kočky divoké.
Aby se k nám kočky divoké mohly postupně vracet a obnovovat vymizelou populaci, je třeba rozmýšlet naše zásahy do přírody. Listnaté lesy nekácet plošně a v polích a loukách obnovovat remízky, kudy kočky mohou putovat naší krajinou.
„Abychom se z divokých koček mohli těšit trvale, bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa v krajině. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat,“ řekl Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Vánoce jsou obdobím, kdy navzdory všem informacím o správné výživě významně zvyšujeme podíl cukrů v našem jídelníčku. No, nedejte si tu vanilkový rohlíček, tu čokoládovou pacičku, tu zase kousek něčeho úplně jiného. Na každém kroku nás přitom sledují...
Ačkoli čokoláda je u lidí oblíbeným a v některých směrech i prospěšným pamlskem, na psy působí jako jed. Zejména v období Vánoc bychom na to měli myslet a nenechávat ji volně přístupnou, položenou na stole nebo na jiném pro psa dostupném místě.
Chystáte se letos na hory a svého psa samozřejmě berete s sebou? V tom případě si celou dovolenou raději pořádně promyslete. Je s ní spojených pár důležitých věcí, na které není dobré zapomínat.
Vánoce se blíží a s nimi i čas pohody a odlehčených témat na blogu, proto i já pro vás jedno mám. Víte, jak poznáte „gaučáka“? Třeba podle toho, že když se snaží skrýt před nepřítelem, dělá mu to trošku problém.
O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Darovat štěně nebo kotě je krásné, ALE…
Chtěli byste zvířátko pro radost, ale nemáte čas a peníze na kvalitní péči o psa nebo kočku? Nebojte se být originální a pořiďte si tarbíka!
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
