Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Rozdíl mezi cuy morčetem a ostatními druhy je patrný na první pohled. Cuy morče je mnohem robustnější a alespoň dvakrát těžší. Rozměrově se blíží spíš kočce nebo malým psům. Dlouhé může být až úctyhodných 50 cm a váží kolem 2 až 3 kg.
I když se u nás tato morčata objevila až před dvanácti lety, do Evropy se dostala v 80. letech jako exotičtí mazlíčci z Jižní Ameriky. V oblasti And se dodnes chovají na maso. Kvůli nehostinným podmínkám tu totiž není možné chovat klasická hospodářská zvířata. Z Peru pochází i jejich jméno cuy (cuyes). Vzniklo podle zvuku, který vydávají.
Dnes už díky šlechtění existují krátkosrstá i dlouhosrstá plemena cuy morčete. Říká se, že na rozdíl od ostatních morčátek, jsou “cuyíci” plašší a lekavější. Přeci jen nehrají roli domácího mazlíčka tak dlouho. Přesto ale i dnes už mohou být dobrým společníkem, pokud se mu budete dostatečně věnovat. K cizím lidem ale stále zůstanou ostražití, na rozdíl od běžných morčat, která se ráda pomazlí s kýmkoli.
Díky tomu, že jejich šlechtitelská minulost nesahá příliš daleko, nejsou morčátka přešlechtěná a zdegenerovaná, a proto jsou zdravá. Nepotřebují žádné očkování jako například králíčci. Pro dobrý zdravotní stav jim plně postačuje vhodná a vyvážená strava a čistota klece, v níž žijí.
Mají ovšem jednu genetickou vadu - polydaktilii neboli mnohoprstost. Běžné morčátko má na předních nohou 4 prsty a na zadních 3. U cuye to může být 5,6,7 a klidně i více prstů. Prst může být zcela funkční, může ale narůst i nedovyvinutý prst, který není s kostí. Takové se doporučuje odstranit. Ovšem tato vada se nemusí projevit u každého jedince.
Péče o ně se od klasických morčat vesměs neliší. Samozřejmě potřebují větší klec a dostatek pohybu. A také toho víc zbaští. Důležité je vybrat krmivo bohaté na vlákninu s málo cukry a tuky, ostatně jako u jakéhokoli morčátka.
Stejně tak se od ostatních morčat neliší v tom, že nesnášejí samotu. Vždy by se měla chovat ideálně v páru. Jsou velmi společenská a samotu berou skoro za trest. Pokud jsou samy, o to více pak potřebují pozornost svého majitele.
Pokud tedy sháníte společenského mazlíka mezi hlodavci a žádní zakrslíci vás nelákají, zkuste popřemýšlet o cuy morčeti. Třeba právě ono je to, co hledáte :).
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
