Cuy morče - obr mezi morčaty

Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.

Rozdíl mezi cuy morčetem a ostatními druhy je patrný na první pohled. Cuy morče je mnohem robustnější a alespoň dvakrát těžší. Rozměrově se blíží spíš kočce nebo malým psům. Dlouhé může být až úctyhodných 50 cm a váží kolem 2 až 3 kg.

I když se u nás tato morčata objevila až před dvanácti lety, do Evropy se dostala v 80. letech jako exotičtí mazlíčci z Jižní Ameriky. V oblasti And se dodnes chovají na maso. Kvůli nehostinným podmínkám tu totiž není možné chovat klasická hospodářská zvířata. Z Peru pochází i jejich jméno cuy (cuyes). Vzniklo podle zvuku, který vydávají.

Dnes už díky šlechtění existují krátkosrstá i dlouhosrstá plemena cuy morčete. Říká se, že na rozdíl od ostatních morčátek, jsou “cuyíci” plašší a lekavější. Přeci jen nehrají roli domácího mazlíčka tak dlouho. Přesto ale i dnes už mohou být dobrým společníkem, pokud se mu budete dostatečně věnovat. K cizím lidem ale stále zůstanou ostražití, na rozdíl od běžných morčat, která se ráda pomazlí s kýmkoli.

Díky tomu, že jejich šlechtitelská minulost nesahá příliš daleko, nejsou morčátka přešlechtěná a zdegenerovaná, a proto jsou zdravá. Nepotřebují žádné očkování jako například králíčci. Pro dobrý zdravotní stav jim plně postačuje vhodná a vyvážená strava a čistota klece, v níž žijí.

Mají ovšem jednu genetickou vadu - polydaktilii neboli mnohoprstost. Běžné morčátko má na předních nohou 4 prsty a na zadních 3. U cuye to může být 5,6,7 a klidně i více prstů. Prst může být zcela funkční, může ale narůst i nedovyvinutý prst, který není s kostí. Takové se doporučuje odstranit. Ovšem tato vada se nemusí projevit u každého jedince.

Péče o ně se od klasických morčat vesměs neliší. Samozřejmě potřebují větší klec a dostatek pohybu. A také toho víc zbaští. Důležité je vybrat krmivo bohaté na vlákninu s málo cukry a tuky, ostatně jako u jakéhokoli morčátka.

Stejně tak se od ostatních morčat neliší v tom, že nesnášejí samotu. Vždy by se měla chovat ideálně v páru. Jsou velmi společenská a samotu berou skoro za trest. Pokud jsou samy, o to více pak potřebují pozornost svého majitele.

Pokud tedy sháníte společenského mazlíka mezi hlodavci a žádní zakrslíci vás nelákají, zkuste popřemýšlet o cuy morčeti. Třeba právě ono je to, co hledáte :).

Související články

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...

Nekuřte u zvířat

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...

Chcete mít doma spolehlivého lovce?

Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...

Psi a hlodavci se snesou

Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...

Dogdancing

Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...

Zablácené venčení

Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...

Velká plemena v růstu

„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.