Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Rozdíl mezi cuy morčetem a ostatními druhy je patrný na první pohled. Cuy morče je mnohem robustnější a alespoň dvakrát těžší. Rozměrově se blíží spíš kočce nebo malým psům. Dlouhé může být až úctyhodných 50 cm a váží kolem 2 až 3 kg.
I když se u nás tato morčata objevila až před dvanácti lety, do Evropy se dostala v 80. letech jako exotičtí mazlíčci z Jižní Ameriky. V oblasti And se dodnes chovají na maso. Kvůli nehostinným podmínkám tu totiž není možné chovat klasická hospodářská zvířata. Z Peru pochází i jejich jméno cuy (cuyes). Vzniklo podle zvuku, který vydávají.
Dnes už díky šlechtění existují krátkosrstá i dlouhosrstá plemena cuy morčete. Říká se, že na rozdíl od ostatních morčátek, jsou “cuyíci” plašší a lekavější. Přeci jen nehrají roli domácího mazlíčka tak dlouho. Přesto ale i dnes už mohou být dobrým společníkem, pokud se mu budete dostatečně věnovat. K cizím lidem ale stále zůstanou ostražití, na rozdíl od běžných morčat, která se ráda pomazlí s kýmkoli.
Díky tomu, že jejich šlechtitelská minulost nesahá příliš daleko, nejsou morčátka přešlechtěná a zdegenerovaná, a proto jsou zdravá. Nepotřebují žádné očkování jako například králíčci. Pro dobrý zdravotní stav jim plně postačuje vhodná a vyvážená strava a čistota klece, v níž žijí.
Mají ovšem jednu genetickou vadu - polydaktilii neboli mnohoprstost. Běžné morčátko má na předních nohou 4 prsty a na zadních 3. U cuye to může být 5,6,7 a klidně i více prstů. Prst může být zcela funkční, může ale narůst i nedovyvinutý prst, který není s kostí. Takové se doporučuje odstranit. Ovšem tato vada se nemusí projevit u každého jedince.
Péče o ně se od klasických morčat vesměs neliší. Samozřejmě potřebují větší klec a dostatek pohybu. A také toho víc zbaští. Důležité je vybrat krmivo bohaté na vlákninu s málo cukry a tuky, ostatně jako u jakéhokoli morčátka.
Stejně tak se od ostatních morčat neliší v tom, že nesnášejí samotu. Vždy by se měla chovat ideálně v páru. Jsou velmi společenská a samotu berou skoro za trest. Pokud jsou samy, o to více pak potřebují pozornost svého majitele.
Pokud tedy sháníte společenského mazlíka mezi hlodavci a žádní zakrslíci vás nelákají, zkuste popřemýšlet o cuy morčeti. Třeba právě ono je to, co hledáte :).
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
