V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Bobbie byl kříženec kolie a australského ovčáka. Bydlel se svou rodinou ve městě Silverton v Oregonu. V roce 1923, když mu byly dva roky, vyrazila rodina i s ním na výlet do Indiany. Tam se jim ale ztratil. Ačkoli jej rodina usilovně hledala, domů se vrátila plná zármutku bez něj. S myšlenkou, že svého psa už nikdy neuvidí.
Po šesti měsících se ale stalo nemožné - Bobbie se objevil na prahu jejich domu. Špinavý a vyhublý, s tlapkami ochozenými, ale živý. Jevil všechny známky toho, že celou cestu - tedy 4 105 km v zimě přes pláně, pouště i hory - ušel bez cizí pomoci. To je v průměru asi 23 km každý den.
Po svém návratu do Silvertonu Bobbieho sláva rostla raketovou rychlostí. Jeho příběh se stal námětem k řadě novinových článků (včetně Ripleyho Věřte nevěřte), knih i filmů. Dokonce si sám sebe roku 1924 zahrál v němém filmu The Call of the West. Dostával spousty dopisů od lidí z celého světa a dostal i několik ocenění jako drahokamy posázený obojek, stuhy nebo klíče od měst.
Bobbie zemřel roku 1927 a byl s poctami pohřben na zvířecím hřbitově Oregon Humane Society's pet cemetery v Portlandu. Na jeho hrob dokonce položil věnec Rin Tin Tin, psí filmová hvězda.
Dodnes se Bobbieho ukázka věrnosti slaví při každoročním dětském průvodu domácích mazlíčků v Portlandu. Slouží jako připomínka toho, že domácí mazlíčci mají v životech lidí své zvláštní místo. Tato akce byla zahájena několik let po Bobbieho smrti a první průvod vedl jeho syn Pal. V Silvertonu také můžete najít 21 metrů dlouhou malbu zdobící zdi podniků, která znázorňuje Bobbieho příběh.
Koncem roku 2012 vzniklo občanské hnutí obyvatel města Silvertonu, jež prosazují mínění, že Bobbieho pohřeb dostatečně neuctil jeho příběh a propojení s rodným městem. Toto sdružení tedy začalo usilovat o navrácení jeho ostatků do Silvertonu k pohřbu a memorializaci.
Je neskutečné, co všechno jsou někteří psi schopní pro svou rodinu - smečku - podstoupit. Nezbývá, než si přát, aby jejich oddanost byla stejnou měrou opětována.
Dny se krátí, rtuť v teploměru klesá, podzim je už definitivně tady. Jestli vaše kočka nežije výhradně jen v bytě, je nejvyšší čas začít ji na toto nehostinné roční období připravovat, aby její imunita nedostala zbytečně zabrat.
V dnešní době můžeme našim psím mazlíkům poskytnout i zvláštnější výdobytky než masáže. Zajít si mohou třeba na pedikúru či si zamlsat do psí cukrárny. U masáží ovšem nejde jen o rozmar. Pesanovi totiž dopomáhají k duševní i fyzické pohodě.
Napadlo by vás, že tenhle váleček na krátkých nohách býval honácký pes? Dnes už ale hraje převážně roli veselého a hravého společníka, který skvěle vychází s dětmi.
Zdánlivě dvě rozdílná krmiva, která se v lecčems podobají. V obou případech jde samozřejmě o kvalitní, superprémiové krmivo. Společného toho ale mají mnohem víc. Jaké se hodí pro vašeho psa?
Podle anglického průzkumu, kdy bylo dotazováno na 2 tisíce majitelů psů, většina páníčků využívá venčení jako chvíli, při které mají čas na sebe a relaxaci. Jaké další benefity nám vycházky s pejsky přináší?
Dny se krátí a teploty klesají, podzim pomalu přichází. Nejen naše, ale i psí imunita dostane změnami počasí zabrat. Jak naše čtyřnohé parťáky co nejlépe připravit na všechny podzimní nástrahy?
Značná část světa se již se vzteklinou vypořádala. Stále však existují země, především rozvojové, kde je tato virová nákaza pořád aktuálním problémem. I v dnešní době na vzteklinu ve světě zemře desítky tisíc lidí ročně. Po celém světě si proto...
Naši kočičí společníci vodu zrovna nemilují, někdy ale může být koupel nezbytná. V takovém případě je lepší se na to předem připravit, aby všichni přežili bez újmy.
Není hlodavec jako hlodavec, každý druh potřebuje pro spokojené bříško a dobré zdraví něco jiného. Proto se podle toho také krmivo rozděluje, není to jen marketingový tah.
Toto plemeno je krátkosrstou variantou perské kočky. V lecčems se proto spolu shodují. Pokud se vám líbí kočky perského typu, ale už tolik vás neláká intenzivní péče o jejich srst, je exotická kočka tou správnou volbou pro vás.