Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?
Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.
FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.
S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.
Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.
Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.
Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.
K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:
Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.
Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.
Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.
Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.
Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
