Kočičí zabiják FIP

Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?  

Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.

FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.

S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.

Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.

Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.

Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.

K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:

Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.

Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.

Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.

Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.

Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.

Související články

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...

Mýtus o sněhu a sklovině

Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...

Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?

Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...

Se psem na běžky

Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...

Péče o tlapky v zimě

Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...

Psí spřežení

Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...

Cesta se psem na hory do zahraničí

České hory toho pro nás letos zatím moc nepřichystaly, a tak jistě mnozí z vás zamíří za sněhem do zahraničí. Pokud se s sebou chystáte vzít i svého psa, neměli byste zapomenout na nic z následujícího seznamu.