Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma na můj vkus a časové možnosti zvířat až moc, tak bych si pískomily pořídila. Jejich chov prý není nijak zvlášť náročný. Musíte si jich ale pořídit víc najednou.
Jak jsem si ověřila na všemožných webech pro chovatele pískomilů, tohle zvířátko byste měli chovat minimálně v páru. Ještě lepší ale je si pořídit celou skupinku pískomilů. Jsou to totiž extrémně společenská zvířata zvyklá žít v rodinných klanech. Pokud pískomil žije osamoceně, velmi strádá a brzy umírá. V domácím prostředí se jinak pískomilové běžně dožívají v průměru čtyř let.
Právě proto, že jsou pískomilové tak sociálně zdatní, bylo pro mě vždycky zábavné pozorovat jejich vzájemné půtky a interakci. Zkušení chovatelé radí, že pokud chcete mít skupinku klidnější, máte ji sestavit ze samých samiček. Samečci totiž bývají o něco průraznější a v jejich skupinkách občas může docházet ke vzájemným konfliktům. Pokud si troufáte na odchov mladých, musíte si logicky pořídit skupinku smíšenou. Dejte si ale pozor, abyste pak doma neměli přepískomilováno. Samičkám se totiž obvykle rodí 2 – 8 mláďat, která se osamostatní zhruba v jednom měsíci věku. Sympatické je, že na péči o mláďata se podílí i sameček, proto byste ho od samičky s malými neměli oddělovat.
Překvapila mě informace, že tak malé zvířátko jako pískomil, dokáže vyskočit až do výšky půl metru! Klec nebo terárium, které budou sloužit jako jejich domov, byste proto seshora měli dobře zabezpečit. Důležitá je taky dostatečně hluboká podestýlka, ve které si tihle drobní hlodavci rádi vyhrabávají nory a doupátka. Kreativně vyřádit se můžete při tvorbě nejrůznějších prolézaček – dobře poslouží ruličky od toaletního papíru, větve a kořeny z nezávadných stromů nebo hračky pro hlodavce jako je třeba klasické kolečko na běhání pro křečky. I když tedy pohled na hlodavce neúnavně běžícího na jednom místě v kolečku byl pro mě osobně vždycky spíš deprimující, než aby mě rozveselil.
A jedna zajímavost na závěr, kterou jsem zjistila teprve při psaní tohoto článku – ocas pískomilů funguje podobně jako ten ještěrčí. V případě nebezpečí se jim odlomí konec ocásku. Při manipulaci s nimi si na to proto musíte dávat pozor. Ulomený ocásek jim totiž už nikdy zcela nedoroste, a protože jim pomáhá udržovat rovnováhu ve skocích, je pro ně jeho absence dost omezující.
Dny se krátí, rtuť v teploměru klesá, podzim je už definitivně tady. Jestli vaše kočka nežije výhradně jen v bytě, je nejvyšší čas začít ji na toto nehostinné roční období připravovat, aby její imunita nedostala zbytečně zabrat.
V dnešní době můžeme našim psím mazlíkům poskytnout i zvláštnější výdobytky než masáže. Zajít si mohou třeba na pedikúru či si zamlsat do psí cukrárny. U masáží ovšem nejde jen o rozmar. Pesanovi totiž dopomáhají k duševní i fyzické pohodě.
Napadlo by vás, že tenhle váleček na krátkých nohách býval honácký pes? Dnes už ale hraje převážně roli veselého a hravého společníka, který skvěle vychází s dětmi.
Zdánlivě dvě rozdílná krmiva, která se v lecčems podobají. V obou případech jde samozřejmě o kvalitní, superprémiové krmivo. Společného toho ale mají mnohem víc. Jaké se hodí pro vašeho psa?
Podle anglického průzkumu, kdy bylo dotazováno na 2 tisíce majitelů psů, většina páníčků využívá venčení jako chvíli, při které mají čas na sebe a relaxaci. Jaké další benefity nám vycházky s pejsky přináší?
Dny se krátí a teploty klesají, podzim pomalu přichází. Nejen naše, ale i psí imunita dostane změnami počasí zabrat. Jak naše čtyřnohé parťáky co nejlépe připravit na všechny podzimní nástrahy?
Značná část světa se již se vzteklinou vypořádala. Stále však existují země, především rozvojové, kde je tato virová nákaza pořád aktuálním problémem. I v dnešní době na vzteklinu ve světě zemře desítky tisíc lidí ročně. Po celém světě si proto...
Naši kočičí společníci vodu zrovna nemilují, někdy ale může být koupel nezbytná. V takovém případě je lepší se na to předem připravit, aby všichni přežili bez újmy.
Není hlodavec jako hlodavec, každý druh potřebuje pro spokojené bříško a dobré zdraví něco jiného. Proto se podle toho také krmivo rozděluje, není to jen marketingový tah.
Toto plemeno je krátkosrstou variantou perské kočky. V lecčems se proto spolu shodují. Pokud se vám líbí kočky perského typu, ale už tolik vás neláká intenzivní péče o jejich srst, je exotická kočka tou správnou volbou pro vás.
Zajímalo vás někdy, v jakých situacích psi vyjí a proč to vůbec dělají? Jak je možné, že si toto vlčí chování udrželi i tak dlouho po domestikaci?
Módní průmysl není jediný, který se rychle vyvíjí a mění. I ve světě péče o kočky přicházejí stále nové a nové věci. Jaké trendy vedou právě teď?
