S péčí o psí a kočičí chlupáče se pojí i řada mýtů. Mezi jeden takový já osobně řadím i onemocnění zvané toxoplazmóza. Jedná se o parazita, který způsobuje spíše více paniky, než skutečných problémů. Navíc se netýká jen koček nebo kočičích majitelů, jak jsem si donedávna myslela. A žije s ním prý až polovina české populace. To vše mě přimělo se celé věci podívat na zoubek. Jak to tedy vlastně je?
Nejedná se jen o kočičí onemocnění
Na úvod si pojďme říct, co ta toxoplazmóza, potvora vyvolávající poprask mezi kočkaři, ale i nastávajícími maminkami, vlastně je. Já toto onemocnění vždycky měla zaškatulkované jako výhradně kočičí. A tak pro mne bylo velkým překvapením, když jsem zjistila, že nakazit se jí může nejen člověk (a to se týká nejen majitelů čtyřnohých kočičích přátel), ale i psi, hlodavci. Na vině je v tomto případě prvok toxoplasma gondii, který napadá svaly a mozkové blány. Tento jednobuněčný parazit, o kterém svět poprvé uslyšel na začátku minulého století, prý svou podobou pod mikroskopem připomíná dílek pomeranče. Při pokojové teplotě přežívá maximálně tři dny, za to ve svých hostitelích po zbytek jejich života.
Proč se ale v souvislosti s toxoplazmózou nejčastěji hovoří o kočkách? Zdá se, že jen v zažívacích ústrojích našich koček může docházet k rozmnožování tohoto prvoka, všichni ostatní slouží jen jako takový taxík k dalšímu rozšiřování. Kočky se stávají nakažlivými až po 3 až 5 dnech, kdy prvok začíná produkovat vajíčka. Kočka si však záhy vytvoří odolnost a parazit tak má obvykle do 2 týdnů s vylučováním nových vajíček, a to se děje pomocí kočičího trusu. Kočky se nejčastěji nakazí tím, že uloví infikovanou myš nebo přičichnou k výkalům od infikované kočky.
V půdě se prý může toxoplasma gondii držet až jeden rok. Onemocnění pak může probíhat téměř bez příznaků, a pokud by měl majitel přeci jen podezření, veterinář kočce provede takzvaný titr, tedy krevní test na protilátky v těle. Léčba je ale pouze symtomatická. Stejně to probíhá u lidí. A jen akutní formy jsou léčeny antibiotiky. Pozor by si měli dávat majitelé koťátek mezi 3 až 7 měsícem života, které jsou toxoplazmózou ohroženy více než kočky dospělé.
Kočičí majitel v ohrožení?
Většina lidí má stejně jako já větší či menší povědomí o tom, že takové onemocnění existuje a že nějak souvisí s kočkami. Zajímavostíje skutečnost, že pravděpodobnost nákazy, respektive přenosu z kočky na člověka bývá velmi nízká. Navíc se člověk může nakazit i jinak a vůbec v tom nemusí figurovat kočičák. Nejčastěji se prý lidé nakazí tím, že sní maso, např. divoké zvěře, které neprošlo řádnou tepelnou úpravou nebo si neumyje ovoce a zeleninu před jejím pozřením.
Jednu dobu dokonce kolovaly internetem články šířící zprávu, že toxoplazmóza u lidí mění nejen chování, psychiku, ale například i tvar obličeje. I když se těmito nejrůznějšími souvislostmi vědci i dále zabývají, nezdá se, že by se podle dostupných informací ve většině případů nákaza u lidí nějak výrazněji projevovala. Většina lidí to za celý život navíc ani nemusí zjistit. Ačkoli toxoplazmóza může postihnout mízní aparát (lymfatické uzliny), tkáně oka, centrálního nervstva či způsobit gynekologická onemocnění. U většiny lidí ale jen nese příznaky chřipky a proběhne bez většího povšimnutí.
A jak je to se samotnými kočkami? Kočky bytové, které bývají krmeny granulemi nebo konzervami, jsou z obliga. Určité riziko může být u koček, které jsou zvyklé chodit ven a lovit. I tak je prý mazlení s kočičákem zcela bezpečné, problém může být spíše se znečištěnou půdou, a to například i na dětském hřišti a pískovišti.
Kočky a těhotenství se nevylučují
Kočky mohou chovat i nastávající maminky. Pokud mají dospělou bytovou kočku, nekrmí ji syrovým masem a její záchodek čistí každodenně, není zde prý žádné riziko. U venkovních koček by na nějakou dobu čištění kočíčího WC měli přebrat ostatní členové domácnosti, ale spíše jako preventivní opatření. Navíc při opakované nákaze už kočka s výkaly již parazita nevylučuje, a nepřestavuje ani v takovém případě nebezpečí. A nemusíte se takovou kočku bát ani pohladit nebo jinak mazlit, srstí se rozhodně nic nepřenáší. A co vaše kočky, nechávali jste je na toto onemocnění testovat? Máte s touto infekcí zkušenosti?
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
