Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář. Ale proč je to vlastně tak důležité?
Začnu tím, co to vlastně znamená. Jednoduše řečeno, socializací psa se rozumí jeho začleňování do smečky (a to jak té psí, tak i té lidské). Nejedná se o jednorázovou záležitost, pes se učí a osvojuje si nové věci po celý svůj život. Nenechme se však zmást, že tak můžeme výchovu chlupáče odkládat, začít by se mělo již od štěněte. To totiž ještě nemá do života potřebné zkušenosti, které budou v budoucnu formovat jeho povahu.
Měla jsem to štěstí mít doma 6 malých neposedů - štěňátek naší první psí parťačky. A tak vím, že své první zkušenosti štěně začíná sbírat krátce po narození, a to nejen od své matky a sourozenců, ale také od chovatele a členů jeho rodiny. Základem správné socializace by mělo být seznamování s nejrůznějšími podněty, které chceme, aby znal. V tomto případě by se mohlo říct, že platí: čím více, tím lépe. Samozřejmě se to ani s rozmanitostí nesmí přehánět a zvířeti to trochu kouskovat.
Štěně by mělo poznávat nejen nové věci, situace a prostředí, ale především nové dvounohé a čtyřnohé kamarády. Tohle je určitě důležité nepodcenit. Psí mládě by si mělo zvykat nejen na svou lidskou rodinu a hledat v ní společně s páníčkem, který mu vysvětlí, co smí a nesmí, a kdo koho vlastně poslouchá, své místo. Mělo by také vědět, že i ostatní lidé a zvířata jsou jeho přátelé. Určitě by tedy nemělo být drženo v izolaci od okolního světa. A to, i když ještě není plně proočkované. Já vždycky naše chlupáče nejdříve seznamovala se svými přáteli a jejich psy. A kdy tedy začít?
V každé knížce o psech se dočtete, že socializace probíhá nejintenzivněji od 7 do 12 týdnů věku štěněte. Pes je v tomto období nejvíce tvarovatelný. Je proto dobré mu ukázat, jak správně reagovat a jaké je vlastně naše očekávané chování. To okoukává nejen od páníčka a jeho rodiny, ale také od ostatních psů. Vždyť jeho druh je mu nejblíže. Jen pozor, pejsci se od druhých velmi rádi učí i lumpárnám :-). Pokud se k vám dostal starší pes, který měl tuto fázi zanedbanou, určitě neházejte flintu do žita. Vše lze napravit, jen to bude vyžadovat o trochu více času, trpělivosti a vaší pozornosti.
Důležité je v tomto období psa pozitivně motivovat (chválit, odměňovat a hrát si s ním) a nepodporovat v něm bázlivost a strach (křikem či tresty). Ne nadarmo se říká: jaký pán, takový pes. Pokud je páníček neklidný, bude i jeho pes neklidný. Párkrát jsem se setkala s tím, že pejskaři-začátečníci, měli obavy nechat štěně hrát si s cizími psy a být na volno. Jenže to je právě to nejdůležitější - socializovat chlupáče nejen ve smečce psů kamarádů, ale seznámit ho s co nejvíce psy nejrůznějších velikostí, plemen a věku.
Pes se musí naučit komunikovat, a to nejen se svým pánem, ale i s ostatními psy. A když je pes ještě štěně, má obrovskou výhodu, že ho většina psů při nejhorším toleruje. Například já se vždycky ptám, jestli můžu svého psa pustit, aby se mohli seznámit a pohrát si. Se štěnětem stačí přidat informaci, že máte psí mládě. Ne každý pejsek je snáší dobře, přeci jen takový mladý psí puberťák může psího seniora přes míru otravovat.
Pokud je tedy druhý pejsek přátelský, není potřeba mít strach, i kdyby došlo k nedorozumění a štěně bylo drzé, starší pes se po něm maximálně trochu ožene a vysvětlí mu, že takhle ne. Příště už bude vědět. No, a kdyby nebylo po ruce dost svolných pejskařů, tak to jistí cvičiště. Tam by případně měli i poradit, jak postupovat, když by se pejsek zdál bázliví nebo i agresivní vůči ostatním. Pokud si pes získá zdravou sebedůvěru, je to půl úspěchu jeho výchovy.
A jak probíhala socializace u vašeho chlupáče?
Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...
Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...
Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...
Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...
Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...
Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...
Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...
České hory toho pro nás letos zatím moc nepřichystaly, a tak jistě mnozí z vás zamíří za sněhem do zahraničí. Pokud se s sebou chystáte vzít i svého psa, neměli byste zapomenout na nic z následujícího seznamu.
Zdá se, že konečně přichází pořádná zima. Ta s sebou ale kromě radovánek ve sněhu přináší také větší riziko onemocnění psa. Člověk by si sice řekl, že pes je přeci zvíře, šelma, která musí v nízkých teplotách přežít, ale to už dnes tak úplně neplatí.
Výživa psa i kočky musí naplnit všechny jejich živinové požadavky. Toho lze většinou dosáhnout za pomoci kompletního suchého krmiva. Je-li kvalitní a vhodně vybrané s ohledem na věk, velikost a aktivitu zvířete, obsahuje veškeré důležité živiny nutné...
Základem výživy psa nebo kočky by vždy měla být suchá kompletní krmiva. Pouze granule totiž přinášejí chovateli jistotu, že svému zvířeti poskytuje dostatek všech živin, biologicky účinných látek, speciálních aditiv atd., která jsou pro jeho kvalitní...
Poslední článek ze série, která vám má usnadnit čtení etikety krmiva, se věnuje aditivům.
