Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto přichází otázka číslo dvě – CO sbalit s sebou? A pokud jste stejně zapálení milovníci psů jako já, tak je vám jasné, že neřeším svoje zavazadlo, ale to psí. Takže co tedy s sebou?
Pokud se chystáte do zahraničí, i když třeba jen na pár dní, pak určitě nezapomeňte pas zvířete v zájmovém chovu. Když budete tenhle psí pas balit, tak si pro jistotu rovnou zkontrolujte, zda má váš čtyřnohý kamarád platná všechna očkování. Pokud se chystáte cestovat jen po českých luzích a hájích pas psovi brát nemusíte, ale samozřejmě nic nezkazíte, pokud ho pro jistotu s sebou vezmete.
Nezapomeňte pejskovi přibalit dostatek jídla. Psí žaludek nemá rád překotné změny, a pokud byste pejskovi měnili jídelníček v průběhu cesty, asi by to špatně snášel. Granule jsou samozřejmě skladnější, ale pokud váš mazel po zbytek roku upřednostňuje konzervy, doporučuju raději vzít ty. Já osobně vždycky jídla pro psa vezu víc, než je potřeba, takže ho obvykle zhruba polovinu zase vezu zpátky. Ale znáte to – jistota je jistota.
Pobyt na novém a neznámém místě, může být pro psy stresující. Proto je ideální vzít co nejvíc věcí, na které je pes zvyklý z domova a které mu povědomě voní. Pokud to zvládnete, vezměte pejskovi s sebou jeho pelíšek. Jestliže je pelech nad vaše logistické možnosti (což je zvlášť u větších ras celkem obvyklé) vezměte mu aspoň jeho oblíbenou deku. V neznámém prostředí bude vůně domova pejska uklidňovat a bude se díky ní cítit líp, pokud ho třeba v hotelovém pokoji nebo chatce necháte chvíli samotného. Určitě psovi přibalte taky jeho oblíbené hračky.
Samozřejmě nezapomeňte na obojek, na kterém by pes měl mít známku nebo kapsli se jménem a telefonním číslem majitele včetně mezinárodní předvolby. Jako zkušeným pejskařům vám snad ani nebudu připomínat vodítko, dostatek pitné vody na cestu autem nebo na pěší tůru a cestovní misky na jídlo a pití. Pokud už ho pejsek nemá předem, tak mu před dovolenou nebo delším výletem obstarejte antiparazitární obojek nebo psí repelent.
Jestliže se chystáte na delší cestu autem, pak by pejsek měl mít speciální kšíry do auta – tedy jakýsi speciální psí autopás. Zvlášť majitelé větších plemen převáží své miláčky raději v kufru. V takovém případě by pes měl být od zbytku auta oddělen speciální automříží nebo by měl cestovat v přepravní kleci. Já osobně nemám to srdce nechat psa samotného vzadu v kufru, takže cestuje připoutaný na sedačce. Ale chápu, že v případě dogy je tahle varianta trochu hůř realizovatelná než u psa menšího vzrůstu.
Pokud váš pejsek užívá léky, tak jich určitě nezapomeňte vzít dostatečné množství. Kromě toho se na výlet a dovolenou hodí pinzeta na klíšťata, mast na rozpraskané tlapky a dezinfekce. A samozřejmě pevné nervy ☺ Nevím, jak vašim psům, ale tomu mému se obvykle úraz přihodí tehdy, když se to nejmíň hodí. Takže třeba právě na dovolené.
Když už budete mít psí kufr sbalený, tak nezapomeňte na ten svůj. Já obvykle balím svoje zavazadla s mnohem menší péčí než ty psí. Takže se mi pak občas stane, že zatímco pejsek má svůj pelíšek, hračky, granule a dokonce i pamlsky, já nemám náhradní boty, nepromokavou bundu nebo kartáček na zuby. Bohužel žádnou z těchto věcí vám váš pes na výletě nepůjčí.:)
.jpeg/30x20/FIT)
.jpeg/600x400/FIT)
Napadlo vás někdy, že složení střevního mikrobiomu vašeho psího parťáka bude krom trávení ovlivňovat i jeho náladu, metabolismus nebo imunitu? Víte, jak bakterie ve střevech pracují a jak tam udržet ty správné?
Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být...
Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování....
O boxerovi můžeme s klidem říct, že je všestranným psem. Zvládne skvěle hrát roli rodinného psa, hlídače nebo záchranáře. Ani ve sportech si nepovede špatně. Potvrdit to může i jejich dlouholetá chovatelka Ing. Michaela Martinů.
Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa.
Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...
Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
