V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy oproti klasickým obojkům. Takže jde se měřit!
Myslím, že při výběru postroje lze skvěle uplatnit přísloví “dvakrát měř, jednou řež”. Pro psa totiž není nic horšího než špatně padnoucí postroj, který ho buď někde škrtí a nejde již více povolit, nebo naopak na všech stranách plandající popruhy vedoucí k tomu, že se pes z postroje akorát někde vyvlékne. Stejně jako u obojku i zde platí pravidlo “dvou prstů”.
Jenže ono se řekne správně změřit míry. Jako někteří psi nemají rádi vyčesávání, tak jiní můžou být nervózní z toho, proč okolo nich najednou páníček pobíhá s metrem. Metr se tak může rychle proměnit ve velmi zajímavou kořist a měření pro psa hrou, zatímco pro vás utrpením. Já jsem to nakonec v jednom člověku vzdala a počkala s tím na přítele.
Výhoda měření ve dvou je ta, že jeden může psa zabavit a zajistit tím, aby pes stál v klidu (ano, opravdu je potřeba, aby pes při měření stál, jinak byste mohli naměřit míry nepřesně), a druhý mezitím může vzít všechny potřebné míry. A že jich potřebujete. Do všeho se vrhám po hlavě a stejně tak jsem se vrhla na měření. Naivně jsem změřila obvod krku a hrudníku s tím, že to musí stačit.
Jenže to bylo v době, kdy jsem sice již podlehla “postrojovému nadšení”, ale stále to pro mě bylo ještě trochu španělskou vesnicí. Měla jsem štěstí, že před samotnou výpravou do chovatelských potřeb, jsem mluvila se zkušenější kamarádkou, která mne poučila, že celá věc je o něco složitější, pokud chci vybrat správně.
Míry bychom měli brát podle tří bodů, a to podle kohoutku, hrudní kosti a lopatek. Kamarádka mi řekla, že si mám dát celkově pozor na tři míry, které jsou potřeba pro “složitější” postroje, např. norský postroj, a to:
od kohoutku k hrudní kosti (doprostřed),
obvod hrudníku v jeho nejširším místě,
od hrudní kosti do spodního bodu, kde měříme obvod hrudníku,
od kohoutku do horního bodu, kde měříme obvod hrudníku.
Ještě mi poradila jeden tip, a to pokud nechci psa celého zamotat do spleti metrů, tak ať použiji na měření obvodu hrudníku vodítko. To tam nechám, aby mi pak pomohlo najít body na poslední dva rozměry. A hurá, změřeno a teď konečně vyrazit zkoušet.
Postroj je možné si nechat ušít i na míru od profesionálů - většinou milovníků mushingu, kteří v celé záležitosti mají bohaté zkušenosti, ale trochu se to pak prodraží. Opačným řešením je výběr podle velikostních tabulek, jenže ty odpovídají “průměru” v dané velikostní kategorii. Hrozí tak, že míry nemusí sedět vůbec, například jen proto, že váš pes má silnější hrudní koš, ačkoli váhově spadá do středních plemen.
Pokud máte rádi detaily, tak vše ještě před cestou pořádně promyslete, ať nejste na místě pestrou nabídkou zaskočeni:
barvu a šířku popruhů - zjistila jsem, že ta se nejčastěji pohybuje od 15 do 30 mm;
materiál - ten doporučuji vybírat dle účelu, ke kterému psovi postroj pořizujete - já volila nenasákavý materiál, ale k dostání jsou i bavlna, kůže, mikrovlákno či nylon;
polstrování ano-ne;
posuvky, spony, kroužky - ano, to vše si můžeme také vybrat (tedy většinou u variant šitých na míru);
a v neposlední řadě reflexní prvky ano-ne- bez těch já se svým psem ani ránu!
Člověk by neřekl, že výběr postroje bude taková věda. Ale čas i trpělivost se tisíckrát vyplatí! Po nějaké době, kdy se můj chlupáč spokojeně pyšní dobře padnoucím postrojem, jsem neváhala jeden pořídit i našemu novému přírůstku. A i když jsem v tomto případě zvolila o něco ekonomičtější variantu, hned jak povyroste, dostane také pořádný jako jeho starší parťák.
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...