V létě trávím maximum času venku a především o víkendech chodíme s přáteli a jejich psy na společné venčící výlety. V naší rozmanité smečce jsou i pejsci, které pracovně nazývám “vysavači” všeho, co se venku povaluje. Bohužel jsme tak již párkrát s přáteli řešili podezření na otravu, naštěstí vždy s dobrým koncem. Jenže co máte dělat, když si myslíte, že pes opravdu něco špatného sežral?
Není žádnou novinkou, že s letními měsíci se riziko otrav zvířat obecně zvyšuje. Ráda se jezdím se svým chlupáčem koupat do přírody. Vyhýbám se však větší koncentraci lidí, a tudíž i koncentraci přeplněných odpadkových košů a okolo se povalujících zbytků. Můj první pes trpěl na slabé zažívání, zároveň se úspěšně řadil do oné skupiny “vysavačů”. Bohužel psovi to nevysvětlíte, a tak pro něj bývala například letní dovolená v kempech s věčným “nesmíš” téměř utrpením. A to naštěstí vyhledával jen nedojedené klobásy. Jsou pejsci, kteří milují mršiny - tedy další častý zdroj otrav.
Nejsou to však jen nedbale odhozené odpadky, ale někdy to mohou být i jiné nástrahy. Mám teď na mysli jedy proti hlodavcům nebo slimákům (v podobě barevných granulek) či jiné podobné chemikálie, jako jsou postřiky a hnojiva. Ano, úmyslné otravy zvířat se sem tam vyskytují, naštěstí nikoli v takové míře jako tyto nehody. Nám se tohle naštěstí nestalo, venku jsem ostražitá a učím svého psa, že venku nic žrát nesmí! Jenže někteří psi, a zdá se, že se mezi ně řadí i náš nový psí přírůstek, milují ožírání zeleně. Doma nemám žádné pro něj jedovaté květiny, musela jsem ale z jeho dosahu odstranit i přírodně hnojené bylinky, neboť mu pro změnu chutná voda z podkvětníků :-).
Tím se pomalu dostávám k tomu, že otrávit se zvíře může, a často se tak bohužel děje, i doma. A ostražití můžete být nastokrát. Léky jsme vždycky doma měli dobře schované, to i kvůli mladším sourozencům. A já to teď aplikuji i u sebe doma kvůli zvířatům. Nikdy totiž člověk neví, co jim zavoní a oni to spolykají i s obalem.
Při debatě se známou, která pracuje na veterině, jsme ale došly ještě k dalším - pro mnohé - nevinným jedům. Čokoláda. To vysvětluji bohužel každé nezkušené návštěvě, která má tendenci mého psa v nestřeženém okamžiku odměňovat, ikdyž nejvíce nebezpečné látky zvané theobromin - jak jsem se právě poučila - je především v hořkých čokoládách a čokoládách na vaření. Dle rad mé známé bych ale nepodceňovala ani mléčné čokolády. Pozor si prý mám dát i na další potraviny jako hroznové víno či rozinky, avokádo, cibuli i česnek. O to víc je potřeba hlídat, že to není na dosah, pokud by se pes tvářil, že na to má chuť.
Co jsem si však dlouho neuvědomovala, bylo nebezpečí čistících přípravků. Můj chlupáč totiž miluje “lovit” smeták či mop při vytírání podlahy. Jenže já do vody na mytí přidávám trochu Sava! Nikdy se naštěstí nic nestalo. Ale hned jak jsem si to uvědomila, začala jsem uklízet jen, když pes tvrdě spí nebo je s přítelem venku. V tomto případě nám totiž povel “nesmíš” příliš nefunguje.
Jenže co dělat, když máte pocit, že by to dobře dopadnout nemuselo, resp. máte podezření na otravu? Já osobně se řídím následujícími několika radami, které se nejen mně, ale i mým přátelům již osvědčily.
Jenže jak otravu poznat, když jste nebyli přímo u zdroje? Říká se, že někdy stačí jen olíznutí. Já jsem plašan a ihned konzultuji s veterinářem. Důležité je psa určitě pozorovat, a to velmi bedlivě. Otrava se může projevovat například nadměrným sliněním, ale i dávením, zvracením či průjmem i s příměsí krve, křečemi a třesem, krvácením dásní a z tlamy, krvavým bělmem očí, krvácením kůže. Dalšími příznaky jsou malátnost a útlum, nekoordinované pohyby i roztěkanost, snížené reflexy i ty obranné, jako je mrkání při rychlém přibližování prstu proti oku, necitilvost končetin. Vždy bohužel záleží na typu otravy.
Máte nějaké zkušenosti s otravami? Prosím, podělte se o vaše zkušenosti. Jinak samozřejmě přeji všem dvounohým i čtyřnohým tvorům co nejbezpečnější léto!
(Zdroj: www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/931/prvni-pomoc-pri-intoxikacich-otravach)
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...
