Dnes jsem si pro vás připravila další ze série článků o psích sportech. A tentokráte věnovaný sportovní disciplíně, která původně nahrazovala “pasení” pro ovčácké psy. Treibball si však pro řadu pozitivních aspektů oblíbila celá řada pejskařů a zdaleka se nejedná jen o majitele “pasáka ovcí”.
Na tento sport mě nedávno přivedla kamarádka, když jsem jí říkala, že bych chtěla s naší rok a půlroční briardicí zkusit něco nového. Je totiž neskutečně učenlivá a hravá, zároveň někdy umí být velmi divoká a také občas dosti paličatá :-). Kamarádka mne přesvědčovala, že treibball je přesně pro nás - pes by nejen trénoval povely, zároveň by se dostatečně vyřádil hrou s míči.
Začnu tím, co mne na treibballu zaujalo, když jsem si o tomto sportu začala zjišťovat víc. Sami provozovatelé této psí aktivity říkají, že se jedná o skvělou příležitost k prohloubení vzájemné komunikace a spolupráce mezi člověkem a jeho psem. Krom toho, že psovi poskytnete dostatečný a zároveň pro jeho aparát nenáročný pohyb (narozdíl například od agility), rozvíjíte touto hrou i jeho psychické dovednosti. V neposlední řadě máte v treibballu možnost vypilovat vaši povelovou sestavu.
A jak tento sport vznikl? Jak název napovídá, původ má tento sport v Německu, kde ho v roce 2003 představil holandský kynolog Jan Nijboer. Zjistila jsem, že slovní spojení treibball, které v překladu z němčiny znamená “hnát” (treiben) a “míč” (ball), potvrzuje původní účel této běhací aktivity pro aktivní psy, kdy na počátku stála snaha o rozvoj přirozených instinktů ovčáků.
V ČR se treibball objevil teprve nedávno (dle dostupných zdrojů po roce 2010), proto jsme jej ani já ani většina mých známých se psy ještě nevyzkoušeli. Od jeho začátků se také prý objevila řada obměn a stal se tak z něj sport vhodný pro všechny psy, různých plemen, velikostí i věku (ano, treibball je nejen díky rozmanité velikosti dostupných balónů vhodný i pro štěňata, psí seniory či zdravotně znevýhodněné psy) .
V praxi se jedná o navádění míčů do branky dle pokynů psovoda. Pes do balonů (nejčastěji gymnastických) šťouchá čenichem a balón na jeho trase navádí i tělem. Jediné, co by z toho mělo být vyloučeno, jsou tlapky - za to byste během soutěže mohli získat trestné body. Nápad mi to nepřijde špatný, jen mne zajímalo, jaké jsou základní dovednosti, které pes musí mít, než s touto aktivitou začne.
Dočetla jsme se, že mezi tři nejzákladnější určitě patří: setrvání u nohy na místě, lehnutí z pohybu, postavení za míč směrem k vám (takzvané “vyslání” či “outrun”). Já osobně s naším chlupáčem vidím jako nejnáročnější postavení za míčem, tak aby zvíře chápalo, co po něm vlastně chci. Zjistila jsem si, že k tomu se prý využívají takzvané “targety”, které jsou prý v treibbalu využívány relativně často.
Jedná se o pomůcky určené k fyzickému kontaktu zvířete s určitou věcí, kterou se pes učí takové povely, které by pro něj jinak byly nesrozumitelné, např. jít za míč. Během tréninku se můžete setkat s targety ve formě mističky nebo jakéhokoli materiálu, na který se pes předními tlapami postaví. Kamarádky mi také doporučila zpočátku trénovat bez míčů, pes by se jimi mohl nadchnout natolik, že by se nesoustředil na nic jiného. Dobré je tedy si nejdříve osvojit základní povely pro hru, až pak zapojit balóny.
Také si říkáte, že to všechno zní hezky, ale jak v praxi naučit psa “hnát” míč? Byla by jistě škoda nechat se odradit na první pohled náročnými základními dovednostmi. Nás to neodradilo a tak již nacvičujeme :-). Navíc z vyprávění nadšených treibballistů jednoznačně vyplývá, že to je investice, která se vyplatí.
Nejen, že se psem trávíte aktivně váš čas pro něj skvělou hrou, což pozitivně ovlivňuje váš vzájemný vztah, ale také se pes přiučí novým povelům. Treibball tak přináší velké plus v podobě dalšího zdokonalení poslušnosti vašeho chlupáče.
Na závěr jen v krátkosti shrnu, jaká jsou oficiální pravidla treibballu v ČR. S mojí briardicí sice asi soutěžit nepůjdeme (i když kdo ví :-)). Ale i tak myslím, že je dobré se orientovat a mít přehled.
Dovolím si zakončit asi jedinou nevýhodou, na kterou jsem v souvislosti s tímto sportem narazila, a to je skladování a přeprava míčů potřebných k tréninku. Pokud však máte rovnou louku za domem či velké auto a prostorný sklep, tak vám a vašemu čtyřnohému příteli nestojí nic v cestě :-).
(Zdroj: www.treibball.cz/domains/treibball.cz/)
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...
