Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když berete svého hlodavce s sebou na chalupu.
Než vyrazíte
Základem úspěšné cesty se zvířecím mazlíčkem je příprava, ostatně tak jako u jakéhokoli cestování. Přípravě byste měli věnovat čas především, jedete-li se zvířátkem ven poprvé a nové místo ještě není řádně vybaveno. Na co tedy při pátečním shonu určitě nezapomenout?
Krmení - ačkoli můžete mít na zahradě u chalupy pro vašeho hlodavce úžasnou pastvinu, vždy je dobré mít po ruce i krmení, na které je zvyklý z domova.
Napáječka, mistička či jiná nádoba na vodu - voda je základ života, a tak raději nespoléhejte, že v dílně po dědovi najdete volný ventilek k napáječce, kterou si ukutíte z pet lahve, ale raději si vezměte s sebou jeden náhradní.
Klec - i na výletě potřebuje váš hlodavec bezpečné prostředí a místo, kam se může schovat. Jistě bude zprvu z nového prostředí trochu vyplašený, a tak mu klec bude sloužit nejen jako noční domeček, ale i denní úkryt. Přenosnou klec doporučuji, i když máte například volné venkovní králíkárny, aby s vámi mohlo být zvířátko přes noc uvnitř chalupy.
Stelivo a další materiál - nemusíte nutně hlodavcovi brát s sebou jeho oblíbené hračky, ale dle druhu hlodavce byste určitě neměli zapomenout na potřebné stelivo, a to především z hygienických důvodů.
Přepravku - a v neposlední řadě je potřeba zajistit zvířeti bezpečnou cestu. Přepravka by tak neměla být ani příliš velká, aby si zvíře ve volném prostoru neublížilo, ale ani příliš malá, aby se tam zbytečně netěsnalo. Na cestu mu můžeme do přepravky vložit nějaký ten pamlsek. Je-li cesta delší, určitě byste měli myslet také na pitný režim.
Pokud vyrážíte na cestu s hlodavcem poprvé, určitě je dobré zvíře na přepravku zvykat několik dní dopředu. Říká se, že malí hlodavci trpí takzvaným transportním stresem, snažte se být tedy před cestou klidní, nedělat zrychlené pohyby a mluvit klidným hlasem, abyste ho ještě více nestresovali. Pokud by se vám ukázalo, že zvíře cestu velmi těžce snáší, uděláte nejlépe, poradíte-li se s veterinářem, jestli je možné zvířeti podat nějaké lék na zklidnění, např. malé množství kynedrilu.
Venkovní výběh
Jste na místě a váš hlodavec se již seznámil s novým prostředím uvnitř chalupy. Je na čase vyrazit ven. Pokud nepatříte mezi zapálené kutily, můžete využít již relativně pestré nabídky nejen zverimexů, ale i nejrůznějších hobby marketů, které nabízejí již hotové výběhy, ohrádky a další. Výběhy jsou k dispozici buď jednoduché či kombinované, například pro snadné spojené s králíkárnou. Co se týče materiálů, nejčastěji najdete kombinaci dřeva a pletiva.
Někteří hlodavci rádi šplhají a skáčou, v takovém případě je potřeba připevnit pletivo i shora na ohrádku tak, aby nemohli utéct. Jiní se pro změnu rádi podhrabávají - doporučuje se stěny výběhu, ideálně z pletiva, zapustit několik desítek centimetrů do země. Pokud máte hlodavce zabezpečeného proti úniku, neměli byste ještě zapomenout na to:
zajistit alespoň v části výběhu stín ať už pod stromem či přistaveným slunečníkem, ale také přístup k čerstvé vodě, abyste předešli úžehu či úpalu,
zkontrolovat, jestli se ve výběhu nepovalují větvičky či nerostou jiné rostliny, které by mohli hlodavci způsobit otravu či být jinak škodlivé,
a zabezpečit nejen hlodavce před únikem, ale rovněž před případným napadením dravcem či sousedovic kočkou. Opět by mělo pomoct pletivo umístěné shora.
Na závěr mne ještě napadá, že by vás mohlo zajímat, jak je to s očkováním pro pobyt hlodavce venku. Obecně se malý hlodavci neočkují pro domácí ani venkovní chov, očkovat se nechávají jen králíci a to proti králičímu moru a myxomatóze. Pokud byste se přeci jen báli, že by se hlodavec mohl něčím nakazit, poraďte se raději s veterinářem a zvažte případné hlídání v domácím prostředí.
Uvedená doporučení jsou spíše obecnějšího charakteru. Je důležité si uvědomit, že každý hlodavec může mít odlišné nejen potřeby, ale také povahu. Zatímco jeden může být vyložený kliďas, jiný může být pěkný ďáblík, a stejně odlišně mohou snášet nové prostředí.
A jak jste na tom vy? Jezdíte s mazlíčky na chalupu nebo je raději dáváte k příbuzným a známým?
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...