Útěky psa představují pro mnoho majitelů stresující problém. Přestože jsou psi teritoriální zvířata, někteří rádi objevují svět a žádný plot pro ně není dost vysoký. Ať už psa motivuje nuda, strach, nebo lovecké pudy, útěk pro psa představuje velké nebezpečí. Pro řešení problému je zásadní rozpoznat příčiny motivace psa k útěku a nastavit správné podmínky, které minimalizují potřebu vydávat se do neznáma.
Proč psi utíkají?
Žádný pes neopustí svou smečku a své teritorium bez důvodu. Zpravidla se jedná o pudové jednání – psi často utíkají například za háravou fenou nebo za zvěří. Často jsou ale útěky zapříčiněny také tím, že psovi něco chybí nebo se necítí dobře v prostředí, kde žije.
Za častými útěky může být jednoduše to, že se pes nudí a nemá dostatek podnětů. Je proto přirozené, že si takový pes bude hledat zábavu jinde nebo bude potřebovat vybít svou přebytečnou energii. Kromě nudy může za častými útěky stát nedostatek pozornosti z vaší strany, nedostatek socializace a také separační úzkost. Takový pes utíká zkrátka proto, že nemá k místu dostatečně silné pouto, v případě separační úzkosti se po nějaké době rozhodne svého pána vypátrat.
U psů z útulku může být důvodem k útěku snaha najít svého starého pána. V neposlední řadě může být na vině stres nebo leknutí – hlasité zvuky, jako jsou bouřky nebo ohňostroje, mohou u některých psů vyvolat paniku a snahu utéct do bezpečí.
V neposlední řadě je potřeba se zamyslet nad tím, jestli psa po jeho návratu netrestáte. Jestliže váš pes nepřichází první zavolání a vy ho po návratu potrestáte, může mít svůj návrat spojený právě s nepříjemným zážitkem, bude se bát a po útěku se nebude chtít vracet.
Jak útěkům zabránit?
Každému problémovému chování psa jde předcházet a je možné ho psa i odnaučit. Je důležité k psovi přistupovat s respektem a v případě že si nejste jistí, je lepší se obrátit na odborníka, který vám s výcvikem pomůže. Přestože je každý pes jiný, existují univerzální zásady, které vám mohou pomoci vytvořit pro psa příjemné podmínky tak, aby necítil potřebu utíkat.
1) Pozitivní motivace a trénink poslušnosti
Základem prevence útěků je trénink poslušnosti, konkrétně přivolání. Naučte svého psa povely „ke mně“ a „zůstaň“, a tyto povely pravidelně trénujte. To může zabránit mnoha potenciálním útěkům. Psa za neposlušnost netrestejte, místo toho psa odměňujte za každý úspěšný návrat, ať už velkou pochvalou, nebovýcvikovým pamlskem. Přivolání je důležité cvičit v různém prostředí i s různými rušivými podněty.
Psa, který neslyší na přivolání, nepouštějte z vodítka. Větší volnost pohybu zajistí například navíjecí nebo stopovací vodítko.
2) Dostatek pozornosti a fyzická i mentální stimulace
Zajistěte psovi dostatek pohybu a aktivit, které ho zaměstnají. Psa berte na pravidelné procházky, hrajte si s ním a během dne mu věnujte dostatek pozornosti. Dlouhou chvíli mu pomohou ukrátit také interaktivní hračky.
3) Společný trénink a socializace
I trénink je forma společných aktivit, které vám pomáhají budovat pevný vztah s vaším mazlíčkem. Pes, který vám důvěřuje a je dobře socializovaný, nebude mít tendence utíkat.
Jestli váš pes žije na zahradě, je možné, že nepřichází na zavolání, aby si prodloužil společný čas na procházce. Pokud je to jen trochu možné, je opravdu důležité, aby pes trávil co nejvíce času v přítomnosti svých chovatelů.
4) Zabezpečení prostředí
Pokud pes tráví část dne na zahradě, ujistěte se, že nemá kudy utéct – plot by měl být vysoký tak, aby ho pes nepřeskočil a přesvědčte se, že se pes nemá kudy podhrabat. V neposlední řadě zabezpečte branku a dveře, které by neměl být pes schopný sám otevřít.
5) Snadná identifikace a dohledatelnost
Ujistěte se, že má pes aktivní čip a je zavedený v některé z databází (například Národní registr majitelů zvířat) a údaje na čipu jsou aktuální. Kromě toho je dobré psa vybavit viditelnou známkou s telefonním číslem. V případě útěku to usnadní jeho rychlý návrat. Psa útěkáře můžete vybavit také GPS obojkem, díky kterému snadno zjistíte, kde se pes nachází.
Egyptian mau je prý přímým potomkem posvátných koček ze starého Egypta. Tyto kočky jsou nápadné hlavně svou zvláštní tečkovanou kresbou. Jsou to poměrně nároční společníci sršící energií.
Vánoce jsou už vážně za dveřmi, je na čase dokoupit poslední dárky a začít s jejich balením. Nezapomněli jste při tom všem shonu i na čtyřnohé členy rodiny? Pokud ano, ještě máte čas to napravit. Jestli se nechcete zdržovat vymýšlením, tady najdete pár...
Mrazy jsou čím dál tužší a daleko víc než my, to pociťují právě toulavé kočky bez domova, zvláště pak podzimní koťata. Pro ně začíná pravý boj o přežití. Domů si všechny toulavé kočky nezvládneme vzít, ale stejně by vás zajímalo, jak jim můžete pomoci?
Tohoto malého roztomilého psíka najdeme i na obrazech Vincenta van Gogha. Své jméno dostal díky obličeji připomínající právě opici. Je to houževnatý energický společník, který vás bude nebojácně chránit před každým nebezpečím.
Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.
Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!
Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?
Chlorid sodný je velmi důležitou součástí psí stravy, stejně jako té naší. Udržuje v chodu několik důležitých procesů v těle. Nadbytek soli ale může mít na psa velmi negativní účinek hned v několika směrech.
American Curl má velmi nápadný zjev díky svým dozadu natočeným uším. Mimo Spojených států, kde toto plemeno vzniklo, je ještě celkem vzácností. Už i u nás ho ale najdete. Je to velmi společenská kočka, které doma nic neunikne.
V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.
Vědci došli k závěru, že majitelé koček jsou méně depresivní, úzkostní nebo uzavření. Vylučuje se to tedy s představou stereotypu “divných kočičích dam”, které si chlupaté parťáky pořizují kvůli osamělosti.