Útěky psa představují pro mnoho majitelů stresující problém. Přestože jsou psi teritoriální zvířata, někteří rádi objevují svět a žádný plot pro ně není dost vysoký. Ať už psa motivuje nuda, strach, nebo lovecké pudy, útěk pro psa představuje velké nebezpečí. Pro řešení problému je zásadní rozpoznat příčiny motivace psa k útěku a nastavit správné podmínky, které minimalizují potřebu vydávat se do neznáma.
Proč psi utíkají?
Žádný pes neopustí svou smečku a své teritorium bez důvodu. Zpravidla se jedná o pudové jednání – psi často utíkají například za háravou fenou nebo za zvěří. Často jsou ale útěky zapříčiněny také tím, že psovi něco chybí nebo se necítí dobře v prostředí, kde žije.
Za častými útěky může být jednoduše to, že se pes nudí a nemá dostatek podnětů. Je proto přirozené, že si takový pes bude hledat zábavu jinde nebo bude potřebovat vybít svou přebytečnou energii. Kromě nudy může za častými útěky stát nedostatek pozornosti z vaší strany, nedostatek socializace a také separační úzkost. Takový pes utíká zkrátka proto, že nemá k místu dostatečně silné pouto, v případě separační úzkosti se po nějaké době rozhodne svého pána vypátrat.
U psů z útulku může být důvodem k útěku snaha najít svého starého pána. V neposlední řadě může být na vině stres nebo leknutí – hlasité zvuky, jako jsou bouřky nebo ohňostroje, mohou u některých psů vyvolat paniku a snahu utéct do bezpečí.
V neposlední řadě je potřeba se zamyslet nad tím, jestli psa po jeho návratu netrestáte. Jestliže váš pes nepřichází první zavolání a vy ho po návratu potrestáte, může mít svůj návrat spojený právě s nepříjemným zážitkem, bude se bát a po útěku se nebude chtít vracet.
Jak útěkům zabránit?
Každému problémovému chování psa jde předcházet a je možné ho psa i odnaučit. Je důležité k psovi přistupovat s respektem a v případě že si nejste jistí, je lepší se obrátit na odborníka, který vám s výcvikem pomůže. Přestože je každý pes jiný, existují univerzální zásady, které vám mohou pomoci vytvořit pro psa příjemné podmínky tak, aby necítil potřebu utíkat.
1) Pozitivní motivace a trénink poslušnosti
Základem prevence útěků je trénink poslušnosti, konkrétně přivolání. Naučte svého psa povely „ke mně“ a „zůstaň“, a tyto povely pravidelně trénujte. To může zabránit mnoha potenciálním útěkům. Psa za neposlušnost netrestejte, místo toho psa odměňujte za každý úspěšný návrat, ať už velkou pochvalou, nebovýcvikovým pamlskem. Přivolání je důležité cvičit v různém prostředí i s různými rušivými podněty.
Psa, který neslyší na přivolání, nepouštějte z vodítka. Větší volnost pohybu zajistí například navíjecí nebo stopovací vodítko.
2) Dostatek pozornosti a fyzická i mentální stimulace
Zajistěte psovi dostatek pohybu a aktivit, které ho zaměstnají. Psa berte na pravidelné procházky, hrajte si s ním a během dne mu věnujte dostatek pozornosti. Dlouhou chvíli mu pomohou ukrátit také interaktivní hračky.
3) Společný trénink a socializace
I trénink je forma společných aktivit, které vám pomáhají budovat pevný vztah s vaším mazlíčkem. Pes, který vám důvěřuje a je dobře socializovaný, nebude mít tendence utíkat.
Jestli váš pes žije na zahradě, je možné, že nepřichází na zavolání, aby si prodloužil společný čas na procházce. Pokud je to jen trochu možné, je opravdu důležité, aby pes trávil co nejvíce času v přítomnosti svých chovatelů.
4) Zabezpečení prostředí
Pokud pes tráví část dne na zahradě, ujistěte se, že nemá kudy utéct – plot by měl být vysoký tak, aby ho pes nepřeskočil a přesvědčte se, že se pes nemá kudy podhrabat. V neposlední řadě zabezpečte branku a dveře, které by neměl být pes schopný sám otevřít.
5) Snadná identifikace a dohledatelnost
Ujistěte se, že má pes aktivní čip a je zavedený v některé z databází (například Národní registr majitelů zvířat) a údaje na čipu jsou aktuální. Kromě toho je dobré psa vybavit viditelnou známkou s telefonním číslem. V případě útěku to usnadní jeho rychlý návrat. Psa útěkáře můžete vybavit také GPS obojkem, díky kterému snadno zjistíte, kde se pes nachází.
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?