Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte se proto trpělivostí a můžete se pustit do nácviku prvních povelů!
První kroky
Jakmile si přivezete štěňátko domů, je ho poptřeba seznámit s novým domovem, ukázat mu místo na spaní a odpočinek a seznámit ho se všemi členy domácnosti. Jedním z prvních kroků které by se ve výchově neměly zanedbat, je postupně osvojování a povzbuzování hygienických návyků, které by mělo v základu mít už od chovatele. Ze začátku je proto potřeba být ve venčení opravdu důslední a štěně brát několikrát za den ven a nezapomínat ani na noční venčení. Po každém vyvenčení je štěňátko potřeba pořádně pochválit a odměnit pamlskem.
Štěňátko byste měli postupně učit také trávit čas osamotě. Zabráníte tak stresu a nešťastnému štěkání v době vaší nepřítomnosti. Malé štěně pravděpodobně ještě nikdy nebylo úplně samo a je proto potřeba počítat s tím, že na začátku nejspíš nezvládne být doma samo celý pracovní den. Na samotu by si mělo proto zvykat postupně. Ukazujte mu bezpečné místo, kde má odpočívat a nejprve štěně nechávejte samotné jen na pár minut a po návratu ho odměňte pamlskem. Postupně tento interval prodlužujte. Štěně rychle pochopí, že se vždy vrátíte a nebude v době vaší nepřítomnosti nervózní.
Ve výchově malých štěňat jsou důležitá pravidla důslednost a pravidelný režim, ale také pocit jistoty a porozumění. Součástí výchovy je také hned od začátku naučit štěně na pravidelný režim v krmení. Ukazujte štěněti, že jste jeho parťák, na kterého se může vždy spolehnout.
Ukažte pejskovi, co smí a co ne
S výchovou byste měli začínat postupně a není dobré klást na malé štěně příliš velké nároky. Než začnete s výcvikem, je potřeba pejska naučit poslouchat, nastavit mu jasné hranice – tedy kde má pelíšek, ukázat mu, co smí a co ne (například, že nesmí skákat do postele, kousat nábytek nebo loudit u stolu). Na začátku je důležité psa naučit také na venčení a naučit ho být o samotě.
Připravte se na to, že ze začátku bude potřeba opravdu pořádná dávka trpělivosti. Malá štěňátka ještě nic neznají a nevědí, co smí a co ne. Proto budou zkoušet vše, co svět nabízí! Není proto dobré štěně trestat za prohřešky a jen mu vše zakazovat. Naopak! Ukažte mu, co je správně – například, pokud nechcete, aby pes skákal do postele, dejte mu najevo, že nesmí, a potom mu ukažte jeho pelíšek, kam si může lehnout. Za dobré chování naopak pejska odměňujte a pořádně ho chvalte!
První povely by neměly být komplikované
Prvními kroky ve výcviku by měly být zaměřeny na vzájemný bonding. Budování vzájemného vztahu založeného na důvěře a porozumění je důležité mimo jiné i pro následné zvládnutí základní poslušnosti. Nejprve je potřeba získat pozornost a naučit štěně reagovat na jméno a naučit ho správně reagovat na přivolání.
Součástí výchovy štěněte by postupně mělo být také učení základních povelů. Ty by ale neměly být složité – nejprve je vhodné přidávat jednoduché povely, jako je „sedni”, „nesmíš” nebo „místo”. Přidávat můžete také různé triky, které jsou přiměřené fyziologickému vývoji štěněte a budou ho bavit. Nácvikem povelů a triků postupně budujeme mentální i fyzické skills štěněte. Nácvik povelů by měl být spojen s pozitivní motivací a pořádnou odměnou, například v podobě pamlsků a pořádné pochvaly.
V průběhu výchovy nesmíte zapomínat ani na dostatek odpočinku a prostoru pro hru, aby mělo vaše štěňátko možnost všechny nové zážitky vstřebat a nachystat se na další. Zbytečně ho nepřetěžujte, přílišné nároky mohou mít opačný výsledek.
Socializace = alfa a omega výcviku
Kromě zvládnuté poslušnosti by se nemělo zapomínat na postupnou socializaci psa. Díky socializaci se pejsek naučí přiměřeně reagovat na různé situace, které ho v životě potkají.
Štěně by mělo být v ideálním případě dobře socializované už od chovatele, projít tzv. rannou socializací, kdy si zvyká na lidskou přítomnost, hraje si se sourozenci, chápe a rozumí hiearchickému nastavení a především si osvojuje principy chování své matky. I proto je důležité si velmi pečlivě vybrat chovatele, od kterého si štěně pořídíte. Správně socializované štěňátko od chovatele by už mělo být zvyklé na řadu podnětů, ať už se jedná o dospělé, děti různého věku, doteky lidí, zvuky, povrchy, jiné psy nebo manipulaci se štěnětem.
V socializaci je důležité pokračovat i potom, co si štěňátko přinesete domů, a to až do dospělého věku. Proto je ho potřeba seznamovat s jeho okolím, s lidmi, se psy, rušným prostředím nebo vnitřními prostory. Obecně platí, že bychom ho měli brát s sebou téměř všude, kde je to možné. Základem je dopřát štěněti dostatek odpočinku, aby bylo schopné informace postupně zpracovávat a na vše si zvykat.
Čeho se při výchově psa naopak vyvarovat:
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...
