Seznamte se: Nejčilejší noční tvor mezi hlodavci se jmenuje činčila

Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.

Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.

Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.

Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!

Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.

A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.

Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.

Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.

Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.

Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.

Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!

Související články

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...

Mýtus o sněhu a sklovině

Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...

Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?

Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...

Se psem na běžky

Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...

Péče o tlapky v zimě

Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...

Psí spřežení

Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...

Cesta se psem na hory do zahraničí

České hory toho pro nás letos zatím moc nepřichystaly, a tak jistě mnozí z vás zamíří za sněhem do zahraničí. Pokud se s sebou chystáte vzít i svého psa, neměli byste zapomenout na nic z následujícího seznamu.