Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Na začátku tohoto článku stál můj zájem o to, kdy se vlastně u nás kynologové začali asistenčním psům věnovat, jak se cvičí a jaká plemena jsou proto vůbec vhodná. Přesná definice „asistenčního psa“ v české legislativě není. Najít se dá pouze pojem „vodící pes“ a to v souvislosti s kompenzačními pomůckami pro potřeby handicapovaných. V praxi to znamená, že je možné na jeho pořízení zažádat o státní příspěvek. Náklady na „přípravu“ takového asistenčního psa se ale obecně pohybují okolo 200 až 300 tisíc Kč. A pomáhají je hradit různé odborné organizace z darů, grantů a dalších zdrojů.
Jaké existují asistenční „specializace“?
Vrátím-li se zpátky k definici, mezi odbornými organizacemi, které se věnují výcviku těchto psů, panuje shoda, že se jedná o psa speciálně vycvičeného k pomoci osobám s určitým druhem zdravotního postižení. Asistenční psy tak můžeme rozdělit přibližně do několika kategorií podle jejich specializace na:
Od kdy se psi cvičí?
Výcvik speciálních asistenčních psů se zpočátku specializoval především na psy vodící. Rozvíjel se v průběhu 20. století společně s tím, jak se postupně rozvíjela kynologie samotná. Určitým hybatelem byla válka, která lidem postavila novou překážku v podobě lidí postižených konfliktem. První oficiální výcvikové středisko pro vodící psy vzniklo u nás v roce 1974. Skutečný rozvoj však přišel až v 90. letech.
Dnes u nás najdeme řadu odborných organizací věnující se výcviku celé škále asistenčních psů. Některé z nich rovněž fungují pod mezinárodní iniciativou Assistance Dogs International fungující od roku 1987. Jednou z takových organizací, které se podařilo jako první z “východního bloku” vůbec stát se členem ADS je sdružení Helpess a které je dnes špičkou ve svém oboru v ČR.
Výcvik a vhodná plemena
Výcvik v průměru trvá od 6 do 12 měsíců a je velmi individuální, takřka „šitý na míru“ každému zájemci. Vhodnými plemeny pro výcvik jsou retrívři (např. labradorský, zlatý či flat coated), kolie (border, australská i krátkosrstá kolie), německý ovčák, ale i další ovčácká plemena (belgičtí nebo bílý švýcarský ovčák), knírači, německý boxer a teriéři (jorkširský či australský silky teriér).
Nejdůležitější ovšem je, aby se člověk cítil v přítomnosti svého „asistenta“ dobře a vzájemně si mohli důvěřovat. Proto je možné do asistenčního výcviku přihlásit i vlastního psa, který by ale neměl být starší 2 let a měl by zvládat základní povely (tzv. základní poslušnost).
Aby výběr i následný výcvik byly co nejvíce úspěšné, nejprve probíhá osobní pohovor. Vybrané štěně je poté svěřeno do takzvané „pečovatelské rodiny“, kde probíhá první socializace a základní výchova. Až pak následuje samotná „asistenční škola“, zakončená standardizovanými zkouškami. Následně už zbývá jen seznámení s novým pánem :-).
(Zdroje: http://www.vycvikvodicichpsu.cz/cs/vodici-psi/historie.php a http://www.helppes.cz/psi-pomocnici/)
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
