Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento článek a zkušenosti Aleny Smolíkové, mistryně Evropy v dogdancingu.
“V dnešní době už naštěstí většina majitelů psa ví, že nestačí mít psa na zahradě, nebo uvázaného u boudy, ale že je třeba psa zaměstnat. Pes potřebuje zaměstnat jak fyzicky, tak psychicky. Dogdancing je ideálním sportem na psychické vyžití psa. Pes se učí soustředění, přesnosti, spolupráce s člověkem, učí se učit. Společná aktivita s páníčkem také vede k prohloubení jejich společného vztahu.” To o tanci se psy tvrdí Alena Smolíková, která v dogdancingu slaví nemalé úspěchy a pyšní se nejen v této disciplíně mnoha tituly. Mimo jiné jste ji mohli vidět i v televizních soutěžích Talentmania a Česko Slovensko má talent, napsala také knihu Od psích triků k dogdancingu.
Dogdancing je jednou z nejmladších kynologických disciplín, přesto se ale velmi rychle rozšířil po celém světě. Tanec se psem je sport, kdy pes provádí cviky pod vedením psovoda do rytmu hudby. To ovšem ale neznamená, že musíte mít nějaké taneční vlohy, i když je to jistě výhodou. Ujišťuje o tom i Alena Smolíková: “Pokud má člověk taneční vlohy, je to jistě výhoda, ale není to nutnost. Dogdancingové sestavy nemusí být nutně tančení. Téma sestavy si každý může zvolit dle svých schopností a uvážení. Pokud tedy neumím tančit, vymyslím si sestavu na takové téma, kde tančit není potřeba.” říká.
Tento sport prakticky nemá hranice. Pesan může předvádět jakékoli cviky, které svede a neohrožují ho na zdraví. Větší roli než pohybové schopnosti tak hraje spíš vaše představivost a vynalézavost, ale i bez nich se dá obejít. “Mě osobně na dogdancingu nejvíce baví učení nových triků.” říká Alena. “Vždy se snažím vymyslet něco originálního, co ještě nikdo na soutěži nepředvedl. Líbí se mi, že dogdancing lze trénovat téměř kdekoliv. Pokud venku prší, můžeme trénovat v obýváku. Není potřeba docházet na kynologické cvičiště, ani nejsou potřeba žádné speciální výcvikové pomůcky.” Je tedy i finančně nenáročný.
Teď, když jste se ujistili, že k tomuto sportu nepotřebujete žádný zvláštní talent ani nadání, přichází na řadu otázka, jestli to bude bavit pesana? O tom si Alena myslí, že “pokud je pes jakkoliv motivovatelný (pamlsky, hračky), je předpoklad, že ho dogdancing bude bavit. Potom už záleží na psovodovi, jestli udělá tréninky pro psa zábavné.” Většina psů se ráda učí, odvádí je to od stereotypu běžného života a hlavně si i užívají čas strávený aktivně společně s vámi.
Nezáleží ani na velikosti psa. Prostě jednoduše zvolíte takové cviky, aby pro něj i pro vás byly zvládnutelné. Mastifa třeba nebudete učit skákat vám na záda, pokud váží víc než vy a jorkšír vám zas ve stoje asi nepoloží tlapky na ramena. “V dogdancingu nejsou předepsané žádné prvky, záleží tedy na psovodovi, jaké cviky psa naučí a jaké v sestavě použije. Díky tomuto se dá sestava přizpůsobit možnostem a schopnostem psa a to činí z dogdancingu sport pro všechna plemena. Úspěšně soutěžit může jak newfoundlandský pes, tak čivava. Začít se může jak se štěnětem, tak starším psem.” hezky shrnuje Alena.
Pokud se rozhodnete s touto disciplínou začít, pro pokroky a hladší začátek je vhodné začít správně. “Nejdůležitější je neudělat ze začátku zbytečné chyby, kterých se pak člověk bude dlouho zbavovat. Doporučuji přečíst si nějakou knihu, instruktážní videa, případně si najít zkušeného trenéra, který poradí co a jak.” tvrdí Alena. Můžete se také obrátit na Dog Dancing Club Czech Republic, kde jistě najdete pomoc, mnoho užitečných rad a mimo jiné i seznam zkušených trenérů, kteří vám začátky mohou ulehčit.
Tak co, zkusíte dogdancing i vy se svým parťákem?
FOTO KREDIT: Alena Smolíková
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
