Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za pozornost.
Toto staré, přírodně vzniklé plemeno je nazváno podle provincie Cao Nguyen Khorat v Thajsku, odkud původně pochází. V zemi původu koratovi říkají “si-sawat”, což znamená “přinášející štěstí". Ještě celkem nedávno tu bylo zakázáno je prodávat, získat je bylo možné jen darem. Tradičně také byli darováni novomanželům pro šťastné manželství. O kočce s jemnou šedou srstí a stříbrnými špičkami chlupů najdeme zmínky už z doby Siamu. Koncem 19. století se dostali první korati za hranice, do Spojených států a o něco později i do Evropy. Dnes je najdeme po celém světě, ale objevují se jen řídce.
Tyto kočky mají zvláštní charakter. Jsou přítulné a rády se pohybují v blízkosti lidí. Ke spokojenosti potřebují hodně pozornosti. Jsou hravé, živé a velmi inteligentní, lehce je naučíte kdejakým kouskům. S ostatními kočkami i se psy většinou vycházejí dobře, i když občas na ně mohou žárlit, pokud nabydou dojmu, že jim je dopřáváno až moc pozornosti. Mají velmi vyvinutý sluch a proto jsou obzvláště citlivé na hlasité a ostré zvuky. Proto se moc nehodí do rodin s malými dětmi. Samy jsou ale obzvláště hovorné a používají k tomu širokou škálu zvuků.
Tělo korata je umírněného orientálního typu. Srdčitou hlavu zdobí velké uši a oči. Díky štíhlé a protáhlé postavě působí vznešeně, což ještě podtrhuje jeho zářící srst. Je krátká a na pohled i dotek jako satén. Má modrou nebo čokoládovou barvu, u kořínků je světlejší než na konečcích. Každá špička chlupu má stříbřitý nádech, což vyvolává velmi zvláštní a atraktivní efekt.
Kvůli snaze o co nejčistší plemeno je zakázáno křížit koraty s jinými plemeny. Také i proto se vyskytují poměrně vzácně. Předci musí být vždy doložitelní až do Thajska.
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
