Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za pozornost.
Toto staré, přírodně vzniklé plemeno je nazváno podle provincie Cao Nguyen Khorat v Thajsku, odkud původně pochází. V zemi původu koratovi říkají “si-sawat”, což znamená “přinášející štěstí". Ještě celkem nedávno tu bylo zakázáno je prodávat, získat je bylo možné jen darem. Tradičně také byli darováni novomanželům pro šťastné manželství. O kočce s jemnou šedou srstí a stříbrnými špičkami chlupů najdeme zmínky už z doby Siamu. Koncem 19. století se dostali první korati za hranice, do Spojených států a o něco později i do Evropy. Dnes je najdeme po celém světě, ale objevují se jen řídce.
Tyto kočky mají zvláštní charakter. Jsou přítulné a rády se pohybují v blízkosti lidí. Ke spokojenosti potřebují hodně pozornosti. Jsou hravé, živé a velmi inteligentní, lehce je naučíte kdejakým kouskům. S ostatními kočkami i se psy většinou vycházejí dobře, i když občas na ně mohou žárlit, pokud nabydou dojmu, že jim je dopřáváno až moc pozornosti. Mají velmi vyvinutý sluch a proto jsou obzvláště citlivé na hlasité a ostré zvuky. Proto se moc nehodí do rodin s malými dětmi. Samy jsou ale obzvláště hovorné a používají k tomu širokou škálu zvuků.
Tělo korata je umírněného orientálního typu. Srdčitou hlavu zdobí velké uši a oči. Díky štíhlé a protáhlé postavě působí vznešeně, což ještě podtrhuje jeho zářící srst. Je krátká a na pohled i dotek jako satén. Má modrou nebo čokoládovou barvu, u kořínků je světlejší než na konečcích. Každá špička chlupu má stříbřitý nádech, což vyvolává velmi zvláštní a atraktivní efekt.
Kvůli snaze o co nejčistší plemeno je zakázáno křížit koraty s jinými plemeny. Také i proto se vyskytují poměrně vzácně. Předci musí být vždy doložitelní až do Thajska.
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
