Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za pozornost.
Toto staré, přírodně vzniklé plemeno je nazváno podle provincie Cao Nguyen Khorat v Thajsku, odkud původně pochází. V zemi původu koratovi říkají “si-sawat”, což znamená “přinášející štěstí". Ještě celkem nedávno tu bylo zakázáno je prodávat, získat je bylo možné jen darem. Tradičně také byli darováni novomanželům pro šťastné manželství. O kočce s jemnou šedou srstí a stříbrnými špičkami chlupů najdeme zmínky už z doby Siamu. Koncem 19. století se dostali první korati za hranice, do Spojených států a o něco později i do Evropy. Dnes je najdeme po celém světě, ale objevují se jen řídce.
Tyto kočky mají zvláštní charakter. Jsou přítulné a rády se pohybují v blízkosti lidí. Ke spokojenosti potřebují hodně pozornosti. Jsou hravé, živé a velmi inteligentní, lehce je naučíte kdejakým kouskům. S ostatními kočkami i se psy většinou vycházejí dobře, i když občas na ně mohou žárlit, pokud nabydou dojmu, že jim je dopřáváno až moc pozornosti. Mají velmi vyvinutý sluch a proto jsou obzvláště citlivé na hlasité a ostré zvuky. Proto se moc nehodí do rodin s malými dětmi. Samy jsou ale obzvláště hovorné a používají k tomu širokou škálu zvuků.
Tělo korata je umírněného orientálního typu. Srdčitou hlavu zdobí velké uši a oči. Díky štíhlé a protáhlé postavě působí vznešeně, což ještě podtrhuje jeho zářící srst. Je krátká a na pohled i dotek jako satén. Má modrou nebo čokoládovou barvu, u kořínků je světlejší než na konečcích. Každá špička chlupu má stříbřitý nádech, což vyvolává velmi zvláštní a atraktivní efekt.
Kvůli snaze o co nejčistší plemeno je zakázáno křížit koraty s jinými plemeny. Také i proto se vyskytují poměrně vzácně. Předci musí být vždy doložitelní až do Thajska.
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
