Mera - první pes co zdolal sedmitisícový vrchol

https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství závidím i já. Navíc si nese prvenství coby první pes, co vystoupil na sedmitisícový vrchol. Tedy výš, než se za celý život podívá většina z nás.

Zvědavý pes jménem Mera je nejspíše kříženec tibetského mastifa a himalájského ovčáka. V Nepálu se připojil k výpravě, která právě sestupovala z vrcholku Mera Peak, podle nějž také dostala fenka svoje jméno. Výprava měla dále namířeno k Baruntse, vrcholu v Himalájích jižně od Mount Everestu, a právě tam ji doprovodila.

Tohle dvacet kilo vážící zvíře se spřátelilo s vůdcem skupiny Donem Wargowskym, se kterým po následující tři týdny sdílelo jeho stan. Dostalo dokonce karimatku a bundu jako pelech. 

Takováto vysokohorská túra bývá často náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Psí doprovod v takových situacích může znamenat skvělou možnost k odreagování nebo odbourání stresu.

Kvůli výskytu vztekliny přitom ale není zvykem, že by se tu horolezci přátelili s toulavými psy. Mera ovšem učarovala horolezcům i doprovázejícím šerpům svou osobností a vynikajícími lezeckými schopnostmi. Wargowsky se nechal slyšet, že podobného psa prý nikdy dřív nepotkali. Říkal, že Mera byla speciální a přinesla expedici štěstí. Někteří členové si dokonce mysleli, že byla požehnaná.

V jednu chvíli, když zuřil silný vítr, nebyla Mera schopná horolezce následovat a zůstala po dvě noci sama uprostřed ledovce. Všichni si byli jistí, že to pes nemůže přežít. Dva šerpové se ale museli vrátit jejím směrem a narazili na ni. Za jejich povzbuzování se Meře podařilo překonat obtížnou sekci, a tak se mohla znovu přidat k výpravě a pokračovat s ní ve výstupu. 

Když se konečně horolezci ve dvě ráno vydali na vrchol hory, Wargowsky nechal Meru spát ve svém stanu. Údajně spala až do rána, ale pak se vydala v jejich stopách a dostihla je. Terén, který horolezci zdolávali sedm hodin, zvládla fena překročit za pouhé dvě hodiny. 

Na posledním hřebeni běžela fena před horolezci, kteří se v takové nadmořské výšce pohybovali pomalu kvůli řídkému vzduchu. Počasí bylo sice pěkné, stejně byste ale na teploměru naměřili -20 °C. 

Po takovém zážitku, kdy se o Wargowského na sedmitisícovém vrcholu opíral pes a chtěl pohladit je jasné, že si Meru chtěl adoptovat. Vyvézt z Nepálu se mu ji nepodařilo, ale alespoň si psa adoptovala manažerka vedoucího tábora Kaji Sherpa.

Související články

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.

Proč s námi kočky spí v posteli

Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...