Egyptian mau je prý přímým potomkem posvátných koček ze starého Egypta. Tyto kočky jsou nápadné hlavně svou zvláštní tečkovanou kresbou. Jsou to poměrně nároční společníci sršící energií.
Mau v egyptštině znamená kočka. Tečkovaná kresba tohoto plemene nevznikla jako u těch ostatních řízeným křížením, ale existovala odpradávna. Jde také o jedno z nejstarších plemen koček. V Egyptě byla vážená už dávno před naším letopočtem. Různá vyobrazení koček nalezených během vykopávek se opravdu velmi podobají egyptské mau.
První jedinci mau byli dovezeny z Egypta do Spojených států kolem 50. let. Jejich vlastníkem byla Ruska, která do Ameriky emigrovala a založila tam chovnou stanici jménem Fatima. Šlechtila egyptskou kočku mau v barvách stříbrné, bronzové a kouřové. Zatímco za mořem bylo plemeno uznáno už v roce 1968, v Evropě k tomu došlo až roku 1993.
Mau je energická aktivní kočka. Ráda a hodně si hraje, což jí vydrží až do vysokého věku. Doma tedy musí mít dostatek příležitostí ke hraní a šplhání. Vyžadují i hodně pozornosti a delší samotou trpí. Jsou to velice přítulné kočky, které nikdy nezahodí příležitost k mazlení a hlazení. Rozhodně ale nekamarádí s každým. K cizím návštěvám budou spíš zdrženlivé a určitě jim nepolezou hned do klína.
Postavu mají mau podobnou jako habešské kočky. Tělo působí půvabným a orientálním dojmem. Při pohledu na ni si můžete všimnou, že její zaoblená klínovitá hlava má poměrně velké uši. Srst má krátkou, hedvábnou a zářící. Nepřehlédnutelná je její nápadně tečkovaná kresba. Skvrny jsou kulaté a neměly by se slévat do pruhů.
K údržbě kožíšku stačí minimální péče. Kartáčovat ho stačí jednou týdně. Kdybyste však chtěli zdůraznit jeho lesk, můžete ho po kartáčování ještě přetřít semišovým hadříkem. Kromě již zmíněných barev se chová ještě v cínové a velmi vzácně se vyskytuje i v červené nebo modré.
Už jste se s egyptskou kočkou mau setkali? Rozhodně to tedy není mazlík pro toho, kdo tráví hodně času mimo domov nebo má rád svůj klid. Na druhou stranu s touhle kočkou se jen tak nudit nebudete.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
