Zdraví a strava

Psí dárcovství krve

O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.

Podobně jako u nás lidí může i u psů včasné darování krve znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Přitom důvodů k transfuzi může být spousta, například krvácení při úrazu, otravy, orgánové selhání i některé onemocnění z poruch imunity. Potřeba transfuze krve může nastat i při operaci.

Spousta lidí si myslí, že u psů se krevní skupiny neřeší, ale není to tak úplně pravda. Zatímco u lidí se rozlišují 4 základní krevní skupiny, u psů jich je popsáno dokonce 8. U jednoho psího jedince jich sice může být přítomno více z nich, musí spolu ale být kompatibilní. Pokud by se setkaly skupiny nekompatibilní, mohlo by dojít k transfuzní reakci - tělo příjemce by se začalo bránit darované krvi tvořením protilátek. Ty napadají cizí krevní buňky, což vede k úbytku červených krvinek v krevním řečišti. S tím jsou spjaté komplikace jako žloutenka, anémie, selhání jater aj. Další komplikací, která může nastat, je alergická reakce. Ta se může projevit v různém rozsahu a závažnosti od kopřivky až po anafylaktický šok často končící i smrtí.

U psů se ovšem před transfuzí jejich krevní skupina nezjišťuje právě kvůli množství krevních skupin a s tím spojené složitosti jejího přesného stanovení. Vychází se ze skutečnosti, že při první transfuzi je riziko reakce velmi malé. Při každé další transfuzi ale riziko značně roste a před ní je již nutné provést alespoň tzv. křížovou reakci, kdy se smíchá krev dárce a příjemce a sleduje se reakce.

Odebraná krev by se měla ihned použít, i když při správném skladování vydrží použitelná několik dní. Proto je v akutních případech shánění dárce tak obtížné. Některé veterinární kliniky sice mají svůj seznam potencionálních dárců, není to ale zdaleka pravidlem. Proto je online registr psích dárců tak potřebný. 

Než se pustíme do samotného popisu procesu, pojďme si říct, co pes musí splňovat, aby vůbec krev mohl darovat. Musí jít o psa ve věku 2 až 8 let s alespoň 25 kily. Samozřejmostí je dobrý fyzický stav a zdraví, včetně pravidelného očkování. Nesmí chybět ani dobrá ovladatelnost, pes by neměl být agresivní ani bázlivý. Odběru se nemůže účastnit hárající fena ani fena po štěňatech.

Před prvním dárcovstvím je pesanovi proveden test krevních skupin a před každým jednotlivým dárcovstvím projde veterinární prohlídkou. Veterinář zkontroluje jeho očkovací a odčervovací schéma a dojde i na kompletní hematologické vyšetření krve.

Samotný odběr pak probíhá přes kanylu zavedenou do některé z velkých žil do odběrového vaku o objemu 100 nebo 200 ml a trvá kolem 20 minut. Příjemce pak krev dostává společně s protisrážlivým přípravkem.

Jste už zapsaní v online registru, nebo váš pes dokonce patří mezi ty, co svou krví nějakého jiného pejska už zachránili?

Související články

Zajímavosti

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Sport a cestování

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.

Zajímavosti

Proč s námi kočky spí v posteli

Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...