O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.
Podobně jako u nás lidí může i u psů včasné darování krve znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Přitom důvodů k transfuzi může být spousta, například krvácení při úrazu, otravy, orgánové selhání i některé onemocnění z poruch imunity. Potřeba transfuze krve může nastat i při operaci.
Spousta lidí si myslí, že u psů se krevní skupiny neřeší, ale není to tak úplně pravda. Zatímco u lidí se rozlišují 4 základní krevní skupiny, u psů jich je popsáno dokonce 8. U jednoho psího jedince jich sice může být přítomno více z nich, musí spolu ale být kompatibilní. Pokud by se setkaly skupiny nekompatibilní, mohlo by dojít k transfuzní reakci - tělo příjemce by se začalo bránit darované krvi tvořením protilátek. Ty napadají cizí krevní buňky, což vede k úbytku červených krvinek v krevním řečišti. S tím jsou spjaté komplikace jako žloutenka, anémie, selhání jater aj. Další komplikací, která může nastat, je alergická reakce. Ta se může projevit v různém rozsahu a závažnosti od kopřivky až po anafylaktický šok často končící i smrtí.
U psů se ovšem před transfuzí jejich krevní skupina nezjišťuje právě kvůli množství krevních skupin a s tím spojené složitosti jejího přesného stanovení. Vychází se ze skutečnosti, že při první transfuzi je riziko reakce velmi malé. Při každé další transfuzi ale riziko značně roste a před ní je již nutné provést alespoň tzv. křížovou reakci, kdy se smíchá krev dárce a příjemce a sleduje se reakce.
Odebraná krev by se měla ihned použít, i když při správném skladování vydrží použitelná několik dní. Proto je v akutních případech shánění dárce tak obtížné. Některé veterinární kliniky sice mají svůj seznam potencionálních dárců, není to ale zdaleka pravidlem. Proto je online registr psích dárců tak potřebný.
Než se pustíme do samotného popisu procesu, pojďme si říct, co pes musí splňovat, aby vůbec krev mohl darovat. Musí jít o psa ve věku 2 až 8 let s alespoň 25 kily. Samozřejmostí je dobrý fyzický stav a zdraví, včetně pravidelného očkování. Nesmí chybět ani dobrá ovladatelnost, pes by neměl být agresivní ani bázlivý. Odběru se nemůže účastnit hárající fena ani fena po štěňatech.
Před prvním dárcovstvím je pesanovi proveden test krevních skupin a před každým jednotlivým dárcovstvím projde veterinární prohlídkou. Veterinář zkontroluje jeho očkovací a odčervovací schéma a dojde i na kompletní hematologické vyšetření krve.
Samotný odběr pak probíhá přes kanylu zavedenou do některé z velkých žil do odběrového vaku o objemu 100 nebo 200 ml a trvá kolem 20 minut. Příjemce pak krev dostává společně s protisrážlivým přípravkem.
Jste už zapsaní v online registru, nebo váš pes dokonce patří mezi ty, co svou krví nějakého jiného pejska už zachránili?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
