Obě varianty jistě mají své klady a zápory, ideální může být kombinace obou variant. Možná se ale rozmýšlíte, jestli pejska ubytovat celoročně na zahradě, nebo v bytě. Co je lepší pro psa a pro vás?
Když se rozmýšlíte, jestli bude pes žít v bytě, nebo na zahradě, musíte samozřejmě zohlednit i jeho stáří, zdravotní stav a hlavně plemeno. Některá jsou totiž k životu venku jako stvořená, jiná by tím trpěla už po chvilce. Ať už fyzicky, nebo psychicky. Mezi taková patří hlavně miniaturní a malá společenská plemena. Naopak severské rasy si budou venku libovat i v zimě.
Mezi klady soužití se psem doma jistě patří společně strávený čas. To je důležité i pro budování vztahu a socializaci psa. Má to ovšem dozajista dobrý vliv i na nás. Díky psí přítomnosti se doma cítíme lépe, o kladech společného spaní už jsem psala zde.
Má to samozřejmě i svoje mouchy. Zametání chlupů bude na denním pořádku a odchlupovací válečky se stanou nepostradatelnou výbavou. Pokud doma nebudeme chtít mít nepořádek nebo mokro, budeme také muset více pečovat o psí očistu. Po každé procházce mu otřít packy, v mokrých nebo blátivých dnech i celý “podvozek”. Někdy se to neobejde i bez koupele. I s tím si jde ale poradit. Pořízením botiček a oblečku zašpinění psa zvládneme udržet na minimum i bez větší námahy.
Jestli s námi pes bydlí doma, budeme mu muset dopřát dostatek procházek a vyžití. Jinak by se také mohlo stát, že v naší nepřítomnosti nám rozkouše botu nebo i zdemoluje celý být. Roli v tom může hrát i separační úzkost. Pokud se týká právě vás, doporučuji přečíst si článek, jak se s ní poprat zde. Předejít ničení vybavení může pomoci i pořízení dostatku hraček a zabavení pro psa.
Výhodou celoročního pobytu venku má jistě tu výhodu, že pes má více pohybu. Vám zůstane domov bez chlupů a vy můžete ušetřený čas z luxování chlupů a odchlupování oblečení trávit společnými chvílemi se psem. Pro někoho (třeba ty, co si rádi ráno přispí) také může být výhodou, že čas venčení není závislý na psí potřebě, kterou si chlupáč může vykonat na zahradě.
Pokud se rozhodneme, že pes bude žít na zahradě, neměli bychom zapomínat, že je to tvor společenský. Kontakt s lidmi, svojí “smečkou”, ke spokojenosti proto potřebuje. Procházky, společné hry či trénink, to vše bychom mu měli dopřávat.
Zahradu mu také musíme přizpůsobit. Prvním krokem by mělo být ji dostatečně zabezpečit. Někteří psi jsou útěkáři profíci a podhrabou nebo přelezou i plot, který považujeme za dostatečný. Odstranit bychom také měli všechny jedovaté rostliny i nebezpečné předměty. Každý pes, co žije celoročně venku, by měl mít neomezený přístup do tepla a sucha. Někdo to řeší dvířky do chodby, jiný přístupem do garáže nebo zateplenou boudou. O tom, jak boudu vybrat a zateplit, jsem psala tady.
Pokud váš psí společník žil doposud uvnitř a vy ho chcete přestěhovat ven, myslete na to, že psům žijícím doma se nevytvoří tolik podsady a srst tak není uzpůsobená nízkým teplotám venku. Lehce pak při pobytu venku dojde k prochladnutí psa. Stačí k tomu i delší procházka. Myslet na to bychom tedy měli i u “byťáků” a na zimu jim pořídit vhodný funkční obleček.
My, co žijeme v bytě, jsme od tohoto rozhodování ušetřeni. Ale co vy, co máte tu možnost. Žije váš pesan venku, uvnitř nebo obě varianty kombinujete? Co vás přesvědčilo rozhodnout se právě tak, jak jste se rozhodli?
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: