Posvátná kočka z Barmy má nápadný exotický výraz. Asi o žádném jiném plemeni se nevede tolik hypotéz o původu, jako o těchto klidných a rozumných kočkách.
Birmy jsou velmi elegantní a klidné kočky. Jejich typickým znakem, který se nevyskytuje u žádného jiného plemene, jsou bílé nohy. Jejich původ není dodnes znám, koluje o něm ale spousta legend a hypotéz. Shodují se pouze v tom, že pocházejí ze severní Barmy, kde byly chovány jako chrámové kočky. Jedna z nich vypráví, že birmy žily dlouhá léta v jednom barmském klášteře, mimo okolní svět. Své bílé nohy získaly tak, že se jedna z nich dotkla umírajícího mnicha dřív, než naposledy vydechl.
Jisté ale je, že první kočky tohoto plemene se do Evropy dostaly kolem roku 1900 díky francouzským milovníkům koček a zde byly i položeny základy chovu. Tomu nasvědčuje i fakt, že rodokmeny všech čistokrevných posvátných koček z Barmy vedou právě sem. Během II. světové války téměř vyhynuly, po konci zůstal v celé Evropě naživu pouze jeden pár. Plemeno se ale pomocí křížení se siamskými a perskými kočkami povedlo obnovit.
Tyto kočky mají velmi jemnou a klidnou povahu. Jsou skromné a snášenlivé, ale mají rády svůj klid. Proto jim také moc nesvědčí rušné prostředí a spokojenější budou spíše v klidných rodinách. Pořizování si birmy k malým dětem tedy není ten nejlepší nápad.
To ale neznamená, že by neměly rády lidskou společnost. Ba naopak, ke spokojenosti potřebují poměrně velkou pozornost i kontakt s člověkem. To pravé je pro ně domácnost plná klidu a pohody.
Nejsou ani hlučné nebo jinak průbojné v projevu. Když něco chtějí, snaží se dosáhnout svého navázáním očního kontaktu nebo jemným drcáním hlavou. Jsou to prostě mniši původem i povahou. Klidní, tišší a mírumilovní.
O posvátných kočkách z Barmy je také známo, že dost často bývají vybíravé v jídle. Za to si ale možná můžeme částečně i sami, protože spousta majitelů těchto koček je rádo rozmazluje. Jako povahový rys plemene bych to rozhodně nepovažovala.
Polodlouhou srst mají birmy velmi hustou a jemnou, nevyžaduje ale příliš pozornosti. Díky její textuře se totiž jen opravdu zřídka zacuchává. Důležité je vynechat kovový hřeben, který by poškodil podsadu. ideálním pomocníkem je kartáč z přírodních štětin.
Rozpoznat posvátnou kočku z Barmy není příliš složité. Krom bílých ponožek má vždy i himalájské odznaky, což se u jiných plemen s tímto zbarvením nevyskytuje. Stejná je vždy i barva očí, a to tmavě modrá. Hlavu mají mohutnou, se zakulacenými tvářemi i čelem. Koťata se rodí bílá a odznaky se vybarvují až postupem času, někdy docílení konečné barvy srsti trvá až rok.
Měli jste už někdy čest být ve společnosti posvátné kočky z Barmy? Je to vážně takový roztomilý, ochlupený mnich, že?
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
