I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
S problémem opuštěných psů a koček a množstvím polodivokých zvířat se potýká celá republika. Některá města mají zřízený kastrační program a finanční stránku věci vzala na svá bedra, aby počet volně žijících zvířat dostala pod kontrolu. Jinde se s kastračním programem můžete setkat u některých veterinářů a spolků, kde toulavé zvíře vykastrují za symbolický poplatek.
Problém ale je, že podle znění nového zákona odchytit volně žijící zvíře může jen vyškolený odborník s licencí, pracující pod registrovaným útulkem. Pokud vám tedy třeba po zahradě pobíhá bezprizorní kočka a rádi byste ji nechali vykastrovat, i kdyby na vás byla zvyklá a nechala se chytit do ruky, nemáte právo ji vzít a odvézt na veterinu. V opačném případě vám hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Jediná možnost je zaplatit si odchyt odborníkem.
Další velkou komplikací je, že kočky v koloniích jsou generace od generace “vyčůranější”. Rychle se naučí, že nemají lézt do sklopce a časem přijdou i na to, jak z něj dostat nastražené jídlo, aniž by se spustil. Sama jsem se v minulosti odchytů účastnila a byla svědkem toho, jak si kočky maso vytahávají ze sklopce packou, jak do sklopce vlezou, ale vyhnou se spouštěcímu mechanismu a jak kočky od pasti odhánějí koťata nebo je učí, jak nad ni vyzrát.
Každá generace je navíc divočejší a je složitější, občas i nemožné, znovu je zvyknout na lidský kontakt. A to dokonce i tehdy, když se vám koťata povede odchytnout už v raném věku. Zažila jsem odchycená dvouměsíční koťata, která se ani po několika měsících snahy o domestikaci a životu mezi domácími kočkami nesžila s člověkem a nenechala na sebe sáhnout. Nesnesla ani přítomnost člověka.
Vzhledem k těmto faktům a skutečnosti, že kapacity útulků jsou po většinu času naplněny, nebo spíše praskají ve švech, zůstává jediným východiskem snaha sdružení měst a obcí odchytit co nejvíc volně žijících koček, vykastrovat je a vypustit zpět do jejich útočiště a doufat, že časem se tak jejich počet začne zmenšovat.
K tomu je ovšem třeba, aby majitelé venkovních koček, nebo těch, které mají přístup ven, své mazlíky kastrovali. Nejen kočky, ale samozřejmě i kocoury. I proto je nezbytnou součástí kastračních programů osvěta veřejnosti, snažící se šířit a vysvětlit veškeré přínosy kastrace.
Problémem samozřejmě nejsou jen kočky, ale i psi. U obou druhů je obrovský počet odložených nebo opuštěných jedinců. Nejhorší je to po Vánocích a o prázdninách. Proto by majitelé psů a koček měli co nejvíce (ideálně kastrací) zabraňovat nechtěným nakrytím. I když totiž svým nechtěným mláďatům najdou domov a neodloží je vstříc svému osudu, nebo je rovnou nedej bože nezabijí, zavřou tak dveře k domovu mnohým bezprizorním zvířatům, čekajícím v útulku. I proto se stavy zvířat bez majitele nesnižují.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.