Hemingwayovy polydaktylní kočky

Ernesta Hemingwaye jistě znáte jako držitele Pulitzerovy ceny, Nobelovy ceny za literaturu a jako autora světoznámých románů Stařec a moře nebo Komu zvoní hrana. Znáte ho ale i jako milovníka a obdivovatele koček?

Nejeden umělec se zamiloval do těchto stvoření a hledal v nich inspiraci pro svá díla. Mezi ně patřil i Ernest Hemingway. Právě on je autorem známého přísloví “Jedna kočka nevyhnutelně vede k další”. Choval jich vážně hodně (v některých obdobích prý až 60!) a obdivoval na nich především, stejně jako já, jejich nezávislost. Jeho kočky byste na při bližším pohledu poznali. Na předních tlapkách, a některé i na zadních, totiž měly místo pěti prstů šest nebo i více - byly polydaktylní. Dodnes můžete o víceprstých kočkách slyšet jako o Hemingwayových kočkách. Jinak se jim říká i mittens, anglicky palčáky. Šestý prst totiž připomínal právě palec.

První šestiprstou kočku jménem Snowball dostal Hemingway darem od námořního kapitána, který mu ji daroval jako kuriozitu. Říká se, že se tyto víceprsté kočky do Ameriky dostaly z Evropy v koloniální éře a jejich zvláštní odchylka jim prý měla pomoci držet rovnováhu na palubě lodi. Ale kdo ví, kolik je na tom pravdy. Námořníci si ale vždy na lodích kočky drželi, pro štěstí a na hubení myší. Věřili, že štěstí přináší především ty šestiprsté. Vzhledem k velkému počtu koček, které Hemingway choval, není divu, že se tato abnormalita v kolonii rychle rozšířila. Gen pro mnohoprstost teď mají všechny Hemingwayovy kočky, ale fyzicky se projeví jen asi u poloviny.

V Hemingwayově domě v Key West na Floridě, který je otevřený veřejnosti už od 60. let, můžete dodnes potkat potomky jeho koček, které žijí v rezidenci (sloužící i jako muzeum) a podle autorovy poslední vůle o ně musí být dobře pečováno. Pokud byste do Hemingweyova domova někdy zavítali, nezapomeňte se podívat i na jeho zahradu. Každá kočka, která vilu obývala, tam totiž má svůj pamětní kámen.

Je tradicí místním kočičím obyvatelkám dávat kuriózní jména po známých osobnostech nebo filmových postavách. Narazit tu tak můžete třeba na Charlie Chaplina, Pabla Picassa nebo Sophii Loren. O místní chov je pečováno zodpovědně. Většina koček je kastrovaných, ročně se tu proto narodí jen kolem dvou vrhů.

Návštěva to musí být jistě zajímavá. Už jen kvůli tomu velkému počtu kočiček, které tu potkáte. Byl jste tam někdo? Podělte se o své zážitky.

 

Související články

Pár tipů, co dát mazlíkům pod stromeček

Vánoce jsou už vážně za dveřmi, je na čase dokoupit poslední dárky a začít s jejich balením. Nezapomněli jste při tom všem shonu i na čtyřnohé členy rodiny? Pokud ano, ještě máte čas to napravit. Jestli se nechcete zdržovat vymýšlením, tady najdete pár...

Jak v zimě pomoci toulavým kočkám?

Mrazy jsou čím dál tužší a daleko víc než my, to pociťují právě toulavé kočky bez domova, zvláště pak podzimní koťata. Pro ně začíná pravý boj o přežití. Domů si všechny toulavé kočky nezvládneme vzít, ale stejně by vás zajímalo, jak jim můžete pomoci?

Jak poznáme, že na psa něco leze?

Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.

Podzim láká k dogtrekkingu

Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!

Jakého křečka vybrat?

Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?

Pražské psí akce listopadu

V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.  

Jak se co nejlépe starat o psího seniora

U psů začíná stáří mezi 5. a 8. rokem života. Vstupují tak do fáze, kdy se jejich potřeby mění, ať už jde o péči, pohyb nebo stravu. Aby si i nadále udrželi svou vitalitu a radost ze života, je potřeba to respektovat.