I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
Náhubek bude za svůj život potřebovat skoro každý pes. Je nezbytnou pomůckou pro cestování hromadnou dopravou, může se hodit při návštěvě veterináře nebo na procházky v přírodě, pokud máte místo psa popelnici jako já. Sežere vše, na co přijde.
Špatně vybraný náhubek ale může psovi uškodit nebo se minout účinkem. Jak tedy vybrat ten správný? Nejprve si pojďme říct, jaké typy náhubků jsou dobré a jaké naprosto nevhodné. Čím dál častěji potkávám pejsky s textilními nebo síťkovými náhubky, které stahují čelisti k sobě. Tento typ je pro běžné používání, především v těchto pařácích, naprosto nevhodný a může vašemu pejskovi i ublížit. Nezapomínejte, že jedinými prostředníky pro ochlazení psa jsou jeho tlama a jazyk. Pokud mu znemožníte pusu otevřít, velmi snadno a rychle se přehřeje. Tento typ náhubků je vhodný jen pro chvilkovou fixaci, například u veterináře. Stejný problém může nastat i u kožených náhubků.
Volte tedy raději košíky. Je jedno, jestli kovové, z tvrdé gumy či z popruhů apod. Správný náhubek nesmí psovi vadit, obtěžovat ho a omezovat v otevření tlamy, napití se, zívnutí. Většina psů si na něj musí zvyknout. Jak na to, se dočtete v článku Jak naučit psa nosit náhubek. Dostatečná délka náhubku je taková, že se nedotýká psova čumáku. Důležité je i umístění košíku na hřbetu čumáku. Neměl by o něj být opřen ani moc nízko, ani by neměl zasahovat do očí. Šířka náhubku by měla být dostatečná, aby psa netlačil, ale neměl by zas být moc volný, aby se na čumáku příliš nehýbal. Zkrátka by měl všude sedět tak akorát, asi jako když si vybíráte brýle - dostatečně těsné, aby držely, ale ne tak moc, aby vás nepříjemně tlačily. I když velikost můžete zvolit změřením obvodu psího čumáku, lepší je zajít s pesanem do obchodu a náhubek mu před koupí vyzkoušet.
Kovové náhubky jsou pevné, a přesto vzdušné. Pokud zvolíte správnou velikost, psi si ho nedokáží sundat (až na některé psí Houdini). Výhodou těch pogumovaných je, že v zimě nenamrzají. Pokud ale máte psa hromotluka, berte na vědomí, že dostat kovovým náhubkem může být dost bolestivé. Kovové košíky se vyrábějí v různých velikostech i tvarech, aby dobře seděly na různorodé čumáky konkrétních plemen.
Obyčejné plastové náhubky se někdy psi naučí sundávat. Ty kvalitnější, jako třeba značky Baskerville, mají ale plastové náhubky s bočními popruhy, které samovolnému sundání spolehlivě zabrání. Pro úplnou jistotu pak některé mají i odnímatelný či pevný vrchní pásek, vedoucí přes čelo mezi očima a ušima. Výhodou je i ergonomické řešení košíku, díky kterému může pes vše volně očichávat. Některé druhy zas mají přední část plnou, takový druh se hodí pro neponaučitelné žrouty.
Největší výhoda nylonových náhubků (opakuji košíků, ne fixačních) je jejich ultra lehkost a skladnost - lehce je srolujete do kapsy.
S nalezením padnoucího náhubku můžete mít problém u některých plemen, především těch miniaturních nebo plochonosých. I pro ně se ale vyrábějí speciální náhubky či náhubky přímo na míru.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
