I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
Náhubek bude za svůj život potřebovat skoro každý pes. Je nezbytnou pomůckou pro cestování hromadnou dopravou, může se hodit při návštěvě veterináře nebo na procházky v přírodě, pokud máte místo psa popelnici jako já. Sežere vše, na co přijde.
Špatně vybraný náhubek ale může psovi uškodit nebo se minout účinkem. Jak tedy vybrat ten správný? Nejprve si pojďme říct, jaké typy náhubků jsou dobré a jaké naprosto nevhodné. Čím dál častěji potkávám pejsky s textilními nebo síťkovými náhubky, které stahují čelisti k sobě. Tento typ je pro běžné používání, především v těchto pařácích, naprosto nevhodný a může vašemu pejskovi i ublížit. Nezapomínejte, že jedinými prostředníky pro ochlazení psa jsou jeho tlama a jazyk. Pokud mu znemožníte pusu otevřít, velmi snadno a rychle se přehřeje. Tento typ náhubků je vhodný jen pro chvilkovou fixaci, například u veterináře. Stejný problém může nastat i u kožených náhubků.
Volte tedy raději košíky. Je jedno, jestli kovové, z tvrdé gumy či z popruhů apod. Správný náhubek nesmí psovi vadit, obtěžovat ho a omezovat v otevření tlamy, napití se, zívnutí. Většina psů si na něj musí zvyknout. Jak na to, se dočtete v článku Jak naučit psa nosit náhubek. Dostatečná délka náhubku je taková, že se nedotýká psova čumáku. Důležité je i umístění košíku na hřbetu čumáku. Neměl by o něj být opřen ani moc nízko, ani by neměl zasahovat do očí. Šířka náhubku by měla být dostatečná, aby psa netlačil, ale neměl by zas být moc volný, aby se na čumáku příliš nehýbal. Zkrátka by měl všude sedět tak akorát, asi jako když si vybíráte brýle - dostatečně těsné, aby držely, ale ne tak moc, aby vás nepříjemně tlačily. I když velikost můžete zvolit změřením obvodu psího čumáku, lepší je zajít s pesanem do obchodu a náhubek mu před koupí vyzkoušet.
Kovové náhubky jsou pevné, a přesto vzdušné. Pokud zvolíte správnou velikost, psi si ho nedokáží sundat (až na některé psí Houdini). Výhodou těch pogumovaných je, že v zimě nenamrzají. Pokud ale máte psa hromotluka, berte na vědomí, že dostat kovovým náhubkem může být dost bolestivé. Kovové košíky se vyrábějí v různých velikostech i tvarech, aby dobře seděly na různorodé čumáky konkrétních plemen.
Obyčejné plastové náhubky se někdy psi naučí sundávat. Ty kvalitnější, jako třeba značky Baskerville, mají ale plastové náhubky s bočními popruhy, které samovolnému sundání spolehlivě zabrání. Pro úplnou jistotu pak některé mají i odnímatelný či pevný vrchní pásek, vedoucí přes čelo mezi očima a ušima. Výhodou je i ergonomické řešení košíku, díky kterému může pes vše volně očichávat. Některé druhy zas mají přední část plnou, takový druh se hodí pro neponaučitelné žrouty.
Největší výhoda nylonových náhubků (opakuji košíků, ne fixačních) je jejich ultra lehkost a skladnost - lehce je srolujete do kapsy.
S nalezením padnoucího náhubku můžete mít problém u některých plemen, především těch miniaturních nebo plochonosých. I pro ně se ale vyrábějí speciální náhubky či náhubky přímo na míru.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
