Venčení v dešti
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
Náhubek bude za svůj život potřebovat skoro každý pes. Je nezbytnou pomůckou pro cestování hromadnou dopravou, může se hodit při návštěvě veterináře nebo na procházky v přírodě, pokud máte místo psa popelnici jako já. Sežere vše, na co přijde.
Špatně vybraný náhubek ale může psovi uškodit nebo se minout účinkem. Jak tedy vybrat ten správný? Nejprve si pojďme říct, jaké typy náhubků jsou dobré a jaké naprosto nevhodné. Čím dál častěji potkávám pejsky s textilními nebo síťkovými náhubky, které stahují čelisti k sobě. Tento typ je pro běžné používání, především v těchto pařácích, naprosto nevhodný a může vašemu pejskovi i ublížit. Nezapomínejte, že jedinými prostředníky pro ochlazení psa jsou jeho tlama a jazyk. Pokud mu znemožníte pusu otevřít, velmi snadno a rychle se přehřeje. Tento typ náhubků je vhodný jen pro chvilkovou fixaci, například u veterináře. Stejný problém může nastat i u kožených náhubků.
Volte tedy raději košíky. Je jedno, jestli kovové, z tvrdé gumy či z popruhů apod. Správný náhubek nesmí psovi vadit, obtěžovat ho a omezovat v otevření tlamy, napití se, zívnutí. Většina psů si na něj musí zvyknout. Jak na to, se dočtete v článku Jak naučit psa nosit náhubek. Dostatečná délka náhubku je taková, že se nedotýká psova čumáku. Důležité je i umístění košíku na hřbetu čumáku. Neměl by o něj být opřen ani moc nízko, ani by neměl zasahovat do očí. Šířka náhubku by měla být dostatečná, aby psa netlačil, ale neměl by zas být moc volný, aby se na čumáku příliš nehýbal. Zkrátka by měl všude sedět tak akorát, asi jako když si vybíráte brýle - dostatečně těsné, aby držely, ale ne tak moc, aby vás nepříjemně tlačily. I když velikost můžete zvolit změřením obvodu psího čumáku, lepší je zajít s pesanem do obchodu a náhubek mu před koupí vyzkoušet.
Kovové náhubky jsou pevné, a přesto vzdušné. Pokud zvolíte správnou velikost, psi si ho nedokáží sundat (až na některé psí Houdini). Výhodou těch pogumovaných je, že v zimě nenamrzají. Pokud ale máte psa hromotluka, berte na vědomí, že dostat kovovým náhubkem může být dost bolestivé. Kovové košíky se vyrábějí v různých velikostech i tvarech, aby dobře seděly na různorodé čumáky konkrétních plemen.
Obyčejné plastové náhubky se někdy psi naučí sundávat. Ty kvalitnější, jako třeba značky Baskerville, mají ale plastové náhubky s bočními popruhy, které samovolnému sundání spolehlivě zabrání. Pro úplnou jistotu pak některé mají i odnímatelný či pevný vrchní pásek, vedoucí přes čelo mezi očima a ušima. Výhodou je i ergonomické řešení košíku, díky kterému může pes vše volně očichávat. Některé druhy zas mají přední část plnou, takový druh se hodí pro neponaučitelné žrouty.
Největší výhoda nylonových náhubků (opakuji košíků, ne fixačních) je jejich ultra lehkost a skladnost - lehce je srolujete do kapsy.
S nalezením padnoucího náhubku můžete mít problém u některých plemen, především těch miniaturních nebo plochonosých. I pro ně se ale vyrábějí speciální náhubky či náhubky přímo na míru.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.