Syndrom mrtvého ocasu. Jak mu předejít?

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně ojedinělého, jak jsem se později dočetla. O co tedy jde? A lze se tomu vyhnout?

Velmi obtížně si sedá. Vypadá to, že je to i velmi bolestivé. Zdá se, že jakýkoliv kontakt ocasu se zemí jí způsobuje obrovskou bolest. Stejně tak každý dotek, když se snažím zjistit, co s ocasem má. Vrátili jsme se z koupání, kde s námi pes celou dobu spokojeně vegetil. A taky se koupal. Samozřejmě. Bylo horko, tak nás ani nenapadlo ho po koupání vytírat do sucha.

I když bylo parno, náš psí chlupáč prochladl v oblasti zadních partií. Jak jsem později zjistila, některá plemena jsou k tomu náchylnější než jiná. Například labradoři a evidentně i všichni kříženci labradora. Setkat se s tím můžete jak u malých, tak i velkých plemen. Prý jde o souhrn více faktorů - roli hraje to, v jaké je pes celkové kondici, ale také (a to především) závisí na okolních vlivech, jako jsou chlad, vlhko. Plus je důležité, jak dlouho v těchto podmínkách pejsek setrvá.

Až možná trochu zbytečně děsivý název pouzkazuje na zánětlivé onemocnění, které se většinou objevuje, jak jsem již zmínila, v oblasti kolem kořene ocasu. Ocas je právě ze všech částí psího těla nejvíce citlivý, a tudíž náchylný k prochladnutí, při delším pobytu ve vodě, resp. v mokrém stavu. Může se to stát například i během jarní nebo podzimní procházky, kdy vás přepadne průtrž nebo v zimě při psích hrátkách ve sněhu. Zánět ocasu si pak často lidé pletou se zlomeninou. A marně přemýšlejí, jestli psovi někdo omylem nešlápl na ocas a jestli s tím jet na veterinu.

Pokud rozpoznáte projevy tohoto syndromu včas, návštěva veterináře určitě není alespoň zpočátku potřeba. Nejviditelnějším projevem je samotný ocas, který pejskovi visí dolů. Pes má problém si normálně sednout, většinou si rovnou lehne. Problémy se mohou objevit i při venčení - ať už při vykonávání potřeby, nebo při seznamovačce a hře s ostatními psy. Pes ocas používá ke komunikaci, která je tím nyní ztížena. A navíc mu způsobuje námahu a bolest. Psí chlupáč tak může mít i apatický výraz.

Ideální je v tomto případě udržovat ho v co nejklidnějším režimu. Procházky tak po dobu pár dní zkraťte na potřebné minimum. I když je pesan zvyklý spát mimo pelech například na dlažbě, kde se v létě chladí, snažte se ho nyní držet naopak v teple. Můžete mu přidat do pelechu i deku. Určitě byste se na dobu, než se zánět úplně zhojí, měli vyhnout koupání se psem ve vodě. Antibiotika a nic podobného nejsou potřeba - to pouze pro případ, kdyby se to po několika dnech nezačalo zlepšovat. Většinou to trvá několik dní až týden, než zánět odezní.

A jak syndromu mrtvého ocasu u vaší psí lásky předejít? Obzvláště pokud máte pesana jakkoliv spřízněného s labradory - ale obecně to lze vztáhnout na téměř všechna plemena, i ta houževnatější - vždy je pořádné vytřete ručníkem úplně do sucha. Je jedno, jestli jste zmokli, nebo vylezli z rybníka. Pokud máte velkého pesana a víte, že byste na něj spotřebovali pokaždé alespoň dvě osušky, vysušte mu srst minimálně právě kolem ocasu. Zbytečně také neprotahujte pobyt ve vodě. Obzvláště pokud se syndrom u vašeho pejska jednou objeví, mohl by se zánět stát chronickým. Prevence se v tomto případě vyplatí.

Máte zkušenost s tímto onemocněním?