Výběr štěněte
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kdo z nás jako dítě netoužil po společnosti nějakého zvířecího chlupáče? Chov domácích mazlíčků může být pro děti cennou zkušeností do života. Zvířecí parťák navíc do domácnosti přinese spoustu radosti. S péčí o domácí zvíře se ale pojí také řada povinností a zodpovědnosti. Jak tedy vybrat správně?
Domácí mazlíček může dítě naučit zodpovědnosti i smysluplnému trávení volného času a za pomoci rodičů také tomu, jaké to je pečovat o živého tvora. Pokud je o něj navíc pečováno s láskou, vzájemný vztah zvířete s dítětem se milionkrát vrátí celé rodině. Zvířata totiž umí oplácet stejnou láskou, jaká jim je dávána. Přesto by rodiče, obzvlášť ti bez osobní zkušenosti s chovem zvířecích chlupáčů, neměli podlehnout dětskému nátlaku apro svoji ratolest vybrat parťáka s náležitou rozvahou. Zvážit by měli nejen volný čas svůj i dítěte (vedle školy, učení, kroužků…), ale také finance, prostředí a další aspekty, které se správnou péčí o zvířecí miláčky souvisejí.
Kočka, nebo pes? A co třeba hlodavec?
Roztomilá koťátka nebo štěňátka u dětí bezpochyby vedou. Navíc děti se chtějí podobat svým dospělým vzorům, a tak často mohou toužit po mazlíčcích, kteří jsou co do vzrůstu o dost větší než ony samy. Pro některé rodiče ale může být přijatelnější asistovaně se starat o psa nebo kočku než o jiné druhy méně inteligentních domácích zvířátek, jako jsou třeba rybičky nebo plazi. Ale může to být také přesně naopak. Je tedy důležité nejprve sladit rodinné preference, aby byl mazlík skutečně celkově integrován do rodiny a dostávalo se mu všeho, co potřebuje.
Pokud by kočičí nebo psí chlupáči pro rodiče nebyli tou optimální variantou, doporučuji se porozhlédnout po nějakém malém zvířátku, jako je například hlodavec. Tito malincí ušáci s roztomilými kukuči a často hedvábnými kožíšky mají řadu výhod. V první řadě péče o ně není tak náročná, jako třeba o kočku či psa. Nepotřebují tolik pozornosti z hlediska času, jsou ale i mnohem kompaktnější a relativně nenároční na vaši peněženku. Malí hlodavčí mazlíci jsou také mnohem snazší na celkovou manipulaci. Poté, co jim zařídíte domeček, v úplném základu pravidelně vyžadují pouze čištění podestýlky a doplňování krmiva a čerstvé pitné vody. Před králíky je pak dobré ještě zabezpečit nejrůznější kabely a otvory, ale například i květináče :).
Nejprve průzkum: Dvakrát měř, jednou řež
Ještě před samotným rozhodnutím velice doporučuji udělat si malý průzkum. S dostupným internetem by dnes neměl být problém snadno si dohledat všechny potřebné informace. Každý druh má specifické vlastnosti i výživové a další potřeby. Nejen na stránkách chovatelských klubů najdete vedle praktických rad a tipů, jak se třeba starat o srst vašeho budoucího zvířecího kamaráda, také řadu edukačních videí, které zábavnou formou dětem přibližují, co se od nich očekává, stanou-li se novými páníčky nějakého chlupáče.
Například křečci nebo morčata mají úplně jinou potřebu kontaktu a celkové interakce s člověkem než například činčily. Pak je také dobré si uvědomit, že hlodavci jsou s výjimkou křečků, kteří jsou solitérní, párová zvířata. Velkým překvapením mohou pro řadu lidí být potkani, kteří vynikají svojí inteligencí a snadnou ochočitelností. Pokud je vaše dítě celé hrr do agility, může být potkan tou správnou volbou namísto psího chlupáče. Skvělým parťákem pro děti jsou také morčata, která na rozdíl od křečků tolik neřádí v noci. U morčat může být drobnou nevýhodou to, že vyžadují čištění klece alespoň každé dva dny. Mají ráda krmení z ruky, což u dětí pomáhá rozvíjet jemnou motoriku.
Zvažte dopředu i povahové rysy plemene
Pokud se přeci jen rozhodujete mezi kočkou nebo psem, je důležité si zodpovědět několik dalších otázek. Kočky jsou mnohem samostatnější, ať už co se týče vykonávání potřeby (u koček žijících v bytě stačí pravidelně měnit záchůdek), tak i z hlediska přípravy potravy (stačí jen nachystat krmení a čerstvou vodu do misky). Neznamená to ale v péči o ně menší závazek. Jak pes, tak kočka vyžadují pravidelné návštěvy u veterináře, nejen kvůli očkování a odčervování. Pokud neplánujete kočku či psa na chov, rozmyslete si také případnou kastraci.
Pozornost věnujte také různým plemenům, která se liší povahou. To je zvláště důležité u psů, kdy každý temperament nemusí sednout do dané rodiny. Pes by neměl být plachý a bát se zvuků, ale ani agresivní. S výběrem toho správného psího (ale i kočičího) chlupáče vám opět poradí v chovatelských stanicích či zvířecích depozitech a útulcích. U psa počítejte takés tím, že jej budete muset naučit základní poslušnosti a ideálně s ním absolvovat i výcvik na cvičáku. Potřebuje také několikrát denně krmit a venčit. Pes je navíc velmi vázaný na člověka, v jehož přítomnosti je mu dobře a vyžaduje od něj hru a mazlení. Jste na to vše připraveni?
Obzvláště pro rodiny/chovatele začátečníky doporučuji vzít si zvířátko od ověřeného chovatele a s průkazem původu (zkratka PP). Péče o zvířátka z útulku může být v mnoha ohledech specifická a je lepší mít už nějaké základní zkušenosti. Na závěr ještě poslední doporučení. Obecně je lepší pořídit domácího mazlíčka k již staršímu dítěti (alespoň 5 let). Ačkoli je to velmi individuální a záleží i na vaší ochotě investovat do celého mazlíčkovského podniku čas a energii, předejdete tím zbytečnému trápení - vás i vašeho zvířátka, které by nakonec mohlo skončit v útulku.
Hodně štěstí s výběrem a ať je vám všem společně hej :).
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...