Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Ráno jsme celá výprava odjeli na stadion kolem půl deváté, našli své vyhrazené místo na parkování (každý tým má přidělené místo – Češi mají „VIP“ parking mezi tréninkovými hřišti, horší už to asi být nemohlo... ;-) a odebrali se na veterinární přejímku. Z důkladnosti organizátorů byli všichni trochu zaskočeni, nicméně všichni psi prošli bez problémů kontrolou čipu, prohlídkou očí, uší, poslechem srdce, a zejména kontrolou končetin v klidu i za pohybu. Míša Kuncová byla pochválena za svou důmyslnost – že na kontrolu čipu nechala Jaguárovi míček v hubě – neměl rozhodčího se čtečkou čím sežrat, a ten tak byl zjevně potěšen :-).
Po přejímce jsem znovu okusila mírný chaos panující v kanceláři – chtěla jsem pro závodníky katalogy, které předešlý den nebyly, a my je proto měli slíbené na úterý. Opět nic, nevadí... Ani na další mé otázky jsem nedostala příliš uspokojivou odpověď, prý se vše dozvím na poradě vedoucích týmu. OK, tak já si tedy počkám do zítřka – organizátoři jsou všichni bez výjimky neskutečně milí a ochotní, jen mají trochu chaos, což je pochopitelné.
A samotný trénink? Jeho příprava byla alchymie namyšlená do nejmenších detailů, až mě mrazilo při pomyšlení, že se něco nepovede – a když bych to měla ještě ke všemu pokazit já... Naštěstí se nic takového nestalo, tým je skupina profíků, kteří se znají a přesně vědí, kdy má každý co udělat. My pomocníci jsme byli včera při poradě týmu náležitě proškoleni, takže jsme znali scénář průběhu tréninku jako básničku. A zadařilo se! S týmem měl oficiální trénink ještě Luděk Šilhavý, divoká karta jakožto vítěz MS dobrmanů. Včetně něho potrénovali všichni to, co měli v plánu, ze 40 přidělených minut nám zbyly přesně dvě, což nám poskytlo čas na kultivovaný odchod z placu, nemusel nás nikdo vyhánět ani jsme nemuseli zběsile prchat :-).
Po tréninku se většina týmu nalogovala na bezplatnou stadionovou wi-fi, a po několika dnech bez připojení ke světu, a zejména FB, si všichni užívali neomezeného surfování. Prostě absťák je absťák :-) Honza Böhm žadonil ještě o deset minut, když už hrozilo, že se plánuje odjezd... :-).
Zítřek bude ještě zajímavější než dnešek – ve dvě hodiny mne čeká porada vedoucích týmu, ve čtyři je pak ukázka práce figurantů a nástřelák, o půl šesté slavnostní nástup a v sedm losování startovních čísel. Tak nám držte pěsti!
S pozdravem od českého týmu ze Švédska Draha Mašková :-)
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
