Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Křeček džungarský
Tento mini hlodavec, původem ze stepí jižní a střední Sibiře, je po křečkovi zlatém tím nejchovanějším druhem křečka. Věděli jste, že samečci křečíka džungarského pomáhají samičkám při porodu a následně i s péčí o jejich mláďata?
Spousta z nás jistě mělo džungaráka jako jednoho z prvních dětských mazlíčků. Jako pro většinu dětí i pro mě byli pes a kočka zapovězení (což jsem si plně vynahradila v dospělosti), a tak se u mě vystřídali hlodavci - myši, křečci, morčata nebo králíci. A mezi nimi i křečík džungarský, s pracovním označením „tryskomyš“. Byl to takový nezastavitelný malý prďola, kterému nožky jely snad i ve spánku.
Tento křeček se zavalitým tělem, které připomíná vajíčko, má kulatou širokou hlavičku, korálkové oči a kulatá ouška. Charakteristický je svými černými oblouky nad pacičkami a černým hřbetním proužkem, který se mu úhledně line od hlavičky až k ocásku.
Barva zbytku srsti se pak mění podle ročního období. Zatímco v létě je tmavší, v zimě světlá někdy až do bílé a proužek je méně rozeznatelný. Obecně platí, že v čím drsnějším prostředí žije, tím znatelnější změny barvy jsou. Krom tohoto základního zbarvení už ovšem byly vyšlechtěny i další.
Přirozeně se křečíci džungarští vyskytují od nížin až po hory, do asi 3000 m. n. m. Najít je můžete od Kazachstánu přes Mongolsko až po Mandžusko. Jsou to noční zvířata, proto pozor, kam si klec s nimi doma umístíte. Takový dětský pokoj určitě není vhodnou variantou.
Chovatelé si křečíka džungarského oblíbili pro jeho mírnou, přátelskou až společenskou povahu. Je to roztomilé malé zvířátko se spoustou energie, které stále něco podniká, prozkoumává a hraje si. Na rozdíl od křečka zlatého, který je samotář, džungarák uvítá společnost dalšího křeččího kamaráda. I v přírodě totiž žije ve skupinách. Nejpřirozenější je pořídit si jednoho samečka a několik samiček. Ovšem pokud nechcete mláďata, chovejte jen samičky. S krátkověkostí těchto křečků (dožívají se asi 2 až 3 let) totiž souvisí i jejich ohromná plodnost. Nejlépe si budou rozumět sestry z jednoho vrhu. Pokud ovšem není nablízku žádná samička, budou spolu dobře vycházet i samečci. I tohoto mazlíka si lze do jisté míry ochočit. Dokáže si zvyknout na vaši ruku a kousnutí pak už nehrozí. Jít na to musíte přes dobroty.
Na chov je to jinak nenáročné zvířátko. Dorůstá pouhých 6-10 cm, tedy asi o polovinu méně než křeček zlatý. Kvůli možnosti šplhání po stěnách a vzdušnosti je pro ně nejideálnější klec, ale pozor - nesmí stát v průvanu. Dejte si také pozor, aby rozestupy mezi dráty byly dostatečně malé a křeček se mezi nimi neprotáhl. Pokud jim chcete připomenout jejich přirozené prostředí, pro vystlání dna zvolte namísto hoblin jemný písek pro činčily.
Jelikož jsou křečíci džungarští tak hraví, zvědaví a nabití energií, je třeba jim klec vybavit různými prolézačkami a schovávačkami. Prolézačky jsou vhodnější než běhací kolečko, na kterém si někteří mohou vybudovat závislost a běháním bez cíle se zcela vyčerpat.
Co se týče potravy, přebytek těmto pouštním obyvatelům škodí. Základem by proto měla být kvalitní speciální směs pro křečky, občas doplněná moučným červem. Ovoce a zelenina by se jim měly podávat pouze pro zpestření v malé míře a jen nenadýmavé druhy. Hlodáky je třeba neustále brousit, k čemuž dobře poslouží kousek suchého chleba a větvičky ovocných stromů. Jen dejte pozor, ať větvičky nejsou chemicky ošetřené!
Patříte mezi fanoušky těchto malých hlodavců? Povedlo se vám je ochočit a nechají se od vás vzít si je do ruky, nebo se každý druhý kontakt neobejde bez kousnutí, jako to bylo u toho mého?
Březost je pro fenu po všech stránkách náročným obdobím. Její tělo najednou živí více plodů, a to se musí odrazit i na jejím příjmu energie a živin. Jak zajistit, aby budoucí matka ze stravy přijala vše potřebné pro sebe i její štěňata ve vývinu,...
Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento...
Zdravá tlamička je důležitou součástí komplexní vitality kočky a neměli bychom péči o ni zanedbávat. Existuje totiž mnoho onemocnění dutiny ústní, kterými mohou chlupáči trpět. Co můžete udělat, abyste udrželi chrup vaší kočky čistý?
Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za...
Napadlo vás někdy, že složení střevního mikrobiomu vašeho psího parťáka bude krom trávení ovlivňovat i jeho náladu, metabolismus nebo imunitu? Víte, jak bakterie ve střevech pracují a jak tam udržet ty správné?
Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být...
Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování....
O boxerovi můžeme s klidem říct, že je všestranným psem. Zvládne skvěle hrát roli rodinného psa, hlídače nebo záchranáře. Ani ve sportech si nepovede špatně. Potvrdit to může i jejich dlouholetá chovatelka Ing. Michaela Martinů.
Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa.
Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...
Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...