Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Psi se hrou nejen baví, ale i učí komunikaci a chování ve smečce. Zvláště štěňata ve hře s ostatními psími chlupáči zkouší své postavení a měří své síly, např. přetahováním o klacek. Někdy se psi v herním zápalu mohou tak rozvášnit, až by chlupy...
Zatímco lékárnička pro lidi v mé domácnosti obsahuje tak maximálně náplasti, prášky na bolení hlavy a živočišné uhlí, psí lékárničku mám vybavenou skutečně prvotřídně. Znáte to – mazlíci především a sebe člověk nějak odbude . Aby našim kočkám nebylo...
Co všechno je potřeba, aby byl chlupáč ve formě? Kdyby existovalo nějaké desatero péče o psa, určitě by sem patřily pravidelné kontroly a ošetření očí a uší. S menšími či většími obtížemi se během života setká téměř většina čtyřnohých kamarádů. Jak na...
Určitě už jste o této vývojové vadě u chlupáčů slyšeli. Nejčastěji se s ní setkáváme u psů velkých plemen. Jedná se o takzvaně dědičně podmíněné onemocnění. A ačkoli se všechna štěňata rodí se zdravým kyčelním kloubem, na vzniku DKK se krom genetických...
I největší milovník zvířat občas nestíhá a mezi procházkami by ocenil pomocnou ruku svého čtyřnohého kamaráda. Netradiční povely se mohou hodit doma i venku. A protože je potřeba střídat vážnější témata s těmi na odlehčenou, dnes pro vás mám článek o...
Když jsem byla malá, nechávala jsem vždycky ježkům u nás na dvorku nakrájené jablko. Až mnohem později jsem zjistila, že ježci jsou hmyzožravci a jablko nabodnuté na ježčích bodlinách najdeme leda tak v dětských knížkách a nikoliv v přírodě. Odjakživa...
Chystáte se s vaším chlupáčem na delší cestu autem, například na zimní dovolenou? Nebo jen řešíte, že byste chtěli svému čtyřnohému kamarádovi i v bytě bez vlastní zahrady udělat zázemí, které venku poskytuje psí bouda? Klece pro psy jsou dnes totiž...
Rádi trávíte volný čas obklopení vašimi blízkými nebo přáteli, ale váš chlupáč z člověčí společnosti není nadšený? Nebo se rádi na procházce zastavíte na kus řeči s ostatními pejskaři, ale dvě prosebné oči na vás stále upřeně koukají, jestli byste už...
Taky si při odchodu z domova lámete hlavu nad tím, zda se váš pes bude doma nudit, nebo bude smutný, pokud ho tam necháte déle než obvykle? Já pokaždé. A taky máte výčitky svědomí, když se opozdíte a dorazíte domů třeba o hodinu či o dvě později než...
Někteří by snědli i papírový sáček od rohlíků z popelnice, jiní se ošklíbají i nad kvalitním krmivem. Jak si poradit, když je váš pes tak vybíravý, že kolem misky s granulemi klidně chodí celý den a ani se jí nedotkne? A co naopak dělat, když ten...
Dali jste si nějaká novoroční předsevzetí týkající se vašich chlupáčů? Jedním z takových předsevzetí může být i to, jak budete společně trávit volný čas aktivněji, a to i mimo cvičiště a pravidelné venčící procházky. Jen do toho! Je to skvělé nejen pro...
Všichni, kdo mají doma psího chlupáče, se určitě shodnou, že období mezi šestým a dvanáctým měsícem věku štěněte je pro majitele zvířete “výživné”. Taky máte doma psího puberťáka nebo už má váš chlupáč toto období za sebou? Potkávám spoustu pejskařů,...
