Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Máte rádi miniplemena? Pak vás jistě zaujme tento psík malý vzrůstem, ale velký osobností, který se u nás největší oblibě těšil za první republiky. Nenechte se zmýlit jeho velikostí, nejde o žádného kabelkového mazlíčka.
Mini plemena psů mají specifické nároky na výživu i celkovou péči. Jejich tělesný vývoj probíhá mnohem rychleji. Vedle jemné stavby těla i čelistí je proto při výběru krmení potřeba zohlednit také jejich zrychlený metabolismus. Jak správně krmit...
My, kočičí milovníci, nemáme koček nikdy dost, a proto se s nimi rádi setkáme i na stránkách knih. Podívejte se na kousky, které by vám podle mě určitě neměly uniknout.
Pro správný fyzický i psychický vývoj psa je zásadní zajistit chlupáčovi dostatek pohybu. A jak jinak, než na pořádném výletu. Co vše s sebou sbalit? A na co určitě nezapomenout, aby se váš pejsek všude cítil jako doma? Přinášíme vám první díl z našeho...
Rádi cestujete? A rádi cestujete letadlem? Už nemusíte nechávat svého psího nebo kočičího chlupáče během dovolených doma. Některé letecké společnosti dnes povolují malá domácí zvířata s sebou na palubu, jsou-li v přepravce. Jaké další podmínky musíte...
“Ty tak smutně koukáš, určitě máš hlad, tu máš.” Věta, kterou ještě občas zaslechnu, když můj pesan na někoho předvede jeden ze svých psích kukučů. A v nestřeženém okamžiku, ještě než stihnu reagovat, si tím vyslouží “něco dobrého”. Krmit psa od stolu...
Kdo z nás jako dítě netoužil po společnosti nějakého zvířecího chlupáče? Chov domácích mazlíčků může být pro děti cennou zkušeností do života. Zvířecí parťák navíc do domácnosti přinese spoustu radosti. S péčí o domácí zvíře se ale pojí také řada...
Máte nějaké oblíbené knížky, které byste bez zaváhání doporučili svým přátelům k přečtení? Patří mezi ně i knížky o domácích mazlíčcích? Já se s vámi dnes podělím o šest knižních tipů o psích chlupáčích, které by dle mého neměly žádného milovníka...
Výběr vhodného krmiva je alfou a omegou péče o psího mazlíka. My pejskaři navíc víme, že kvalitní krmivo má pozitivní vliv nejen na zdraví, ale i celkovou pohodu zvířete. Při výběru proto zohledňujte nejen stáří pejska, ale také jeho velikost. Jaké...
Jorkšírští teriéři jsou malí psíci s velmi mlsnými jazýčky. Nedávno jsem se o tom přesvědčila, když jsem jednoho takového mlsného jorkšírka několik týdnů hlídala své kamarádce. Překvapilo mě, jak může být správná výživa miniaturních plemen náročná....
Toto agilní severské plemeno je oblíbené nejen u nás, ale i ve světě. Dá se říci, že za svou popularitu vděčí své podobě s mainskou mývalí kočkou. Do povědomí chovatelů i veřejnosti se totiž dostaly díky ní.
Uvažujete o tom, že si za nového domácího mazlíčka pořídíte nějakého hlodavce, ale bojíte se, že se nesnese pod jednou střechou s vaším chlupáčem?Nemějte obavy, protože psi a hlodavci to spolu hravě zvládnou. Důležité je vést psího chlupáče již od...
