Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Letní sezóna láká k nejrůznějším aktivitám. Ideálně někde u vody. Pokud přemýšlíte, že byste chtěli zkusit něco nového, vyrazte i se svým psím chlupáčem rybařit. Je to nejen neskutečný relax, ale celkem i zábava. Jak na to?
Kočky jsou záhadná stvoření a většinou se drží svého kamenného výrazu. Je tedy těžší se v nich vyznat než třeba ve psech. Ale ani kočičí “poker face” není dokonalý. I ony mají své způsoby, jak dát emoce najevo.
Norský lundehund, tedy norský ptačí pes, není ani tak oblíbené plemeno, jako hlavně vzácné. Na celém světě žije jen něco kolem 1500 jedinců. Několik z nich byste našli i u nás v České republice. U toho ale jejich výjimečnost nekončí. Mají i několik...
S příchodem vyšších teplot a hezkého počasí nastává čas i na nový letní sestřih. Platí to i pro naše psí mazlíčky? Ačkoli je psí hair-styling čím dál tím populárnější, během letních měsíců byste měli “look” vašeho psího miláčka raději nechat na...
Mít v domácnosti domácího mazlíčka ji dělá tak nějak kompletní. Podle některých studií mají navíc chlupáči bez ohledu na to, jestli je to pes, kočka, nebo hlodavec, pozitivní vliv na její členy, včetně dětí. Jak přesně působí domácí mazlíci na ratolesti?
Doplňky stravy pejsci užijí v každém věku a různých situacích. Jak poznat, kdy naši čtyřnozí parťáci vitamíny, doplňky stravy, nebo nejrůznější přírodní léky potřebují? A jak se vyznat v jejich nabídce? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Chcete vyrazit do zahraničí a svou dovolenou spojit i s láskou ke kočkám? Vyberte si destinaci, kde tyto čtyřnohé přátele milují. Japonské kočičí ostrovy a havajský mimořádný útulek pro kočky už jsem vám představila, dnes je na řadě Turecko.
Představte si, že se opalujete na pláži. Najednou kolem vás proběhne pes a zamíří přímo do moře. A za ním jeho páníček se surfovacím prknem. O minutu později už vidíte surfujícího psa. Ne, nezdá se vám to, pravděpodobně jste narazili na psí surfuřku...
Jistě jste už slyšeli o speciálních podnicích pro čtyřnohé mazlíky, které jsou ve světě rozšířené. Věděli jste ale, že fungují už i u nás? Navštívit můžete psí cukrárnu, kavárnu i restauraci.
Průzkumná výprava po městě může být pro štěně cennou zkušeností. Co vše by se vám mohlo na procházce městem hodit? A jaké povely by pejsek měl zvládat, než ho vezmete do MHD? Přinášíme vám další díl z našeho videoseriálu s Albínou a jejím psem Baileym.
Tato chlupatá plyšová kulička připomínající plyšového medvídka je oblíbeným malým plemenem u nás i ve světě. Krom vzhledu za to může jistě i jejich milá a přátelská povaha. Nespleťte si ho ale s německým trpasličím špicem!
Pravidelným odčervováním psího chlupáče chráníte před parazity nejen jeho, ale i sami sebe a své blízké. Jak často je potřeba psa odčervovat? Jaké jsou další účinné způsoby ochrany proti parazitům? Tipy a rady, jak na to, se dozvíte v dalším díle...
