Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Představte si, že se opalujete na pláži. Najednou kolem vás proběhne pes a zamíří přímo do moře. A za ním jeho páníček se surfovacím prknem. O minutu později už vidíte surfujícího psa. Ne, nezdá se vám to, pravděpodobně jste narazili na psí surfuřku...
Jistě jste už slyšeli o speciálních podnicích pro čtyřnohé mazlíky, které jsou ve světě rozšířené. Věděli jste ale, že fungují už i u nás? Navštívit můžete psí cukrárnu, kavárnu i restauraci.
Průzkumná výprava po městě může být pro štěně cennou zkušeností. Co vše by se vám mohlo na procházce městem hodit? A jaké povely by pejsek měl zvládat, než ho vezmete do MHD? Přinášíme vám další díl z našeho videoseriálu s Albínou a jejím psem Baileym.
Tato chlupatá plyšová kulička připomínající plyšového medvídka je oblíbeným malým plemenem u nás i ve světě. Krom vzhledu za to může jistě i jejich milá a přátelská povaha. Nespleťte si ho ale s německým trpasličím špicem!
Pravidelným odčervováním psího chlupáče chráníte před parazity nejen jeho, ale i sami sebe a své blízké. Jak často je potřeba psa odčervovat? Jaké jsou další účinné způsoby ochrany proti parazitům? Tipy a rady, jak na to, se dozvíte v dalším díle...
Máte rádi miniplemena? Pak vás jistě zaujme tento psík malý vzrůstem, ale velký osobností, který se u nás největší oblibě těšil za první republiky. Nenechte se zmýlit jeho velikostí, nejde o žádného kabelkového mazlíčka.
Mini plemena psů mají specifické nároky na výživu i celkovou péči. Jejich tělesný vývoj probíhá mnohem rychleji. Vedle jemné stavby těla i čelistí je proto při výběru krmení potřeba zohlednit také jejich zrychlený metabolismus. Jak správně krmit...
My, kočičí milovníci, nemáme koček nikdy dost, a proto se s nimi rádi setkáme i na stránkách knih. Podívejte se na kousky, které by vám podle mě určitě neměly uniknout.
Pro správný fyzický i psychický vývoj psa je zásadní zajistit chlupáčovi dostatek pohybu. A jak jinak, než na pořádném výletu. Co vše s sebou sbalit? A na co určitě nezapomenout, aby se váš pejsek všude cítil jako doma? Přinášíme vám první díl z našeho...
Rádi cestujete? A rádi cestujete letadlem? Už nemusíte nechávat svého psího nebo kočičího chlupáče během dovolených doma. Některé letecké společnosti dnes povolují malá domácí zvířata s sebou na palubu, jsou-li v přepravce. Jaké další podmínky musíte...
“Ty tak smutně koukáš, určitě máš hlad, tu máš.” Věta, kterou ještě občas zaslechnu, když můj pesan na někoho předvede jeden ze svých psích kukučů. A v nestřeženém okamžiku, ještě než stihnu reagovat, si tím vyslouží “něco dobrého”. Krmit psa od stolu...
Kdo z nás jako dítě netoužil po společnosti nějakého zvířecího chlupáče? Chov domácích mazlíčků může být pro děti cennou zkušeností do života. Zvířecí parťák navíc do domácnosti přinese spoustu radosti. S péčí o domácí zvíře se ale pojí také řada...
