Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak lákavého? A jak na ni připravit sebe i psího chlupáče?
Že není s psími mazlíky nouze o zážitky, ví každý hrdý psí majitel. Nová dobrodružství však chtějí psí páníčci zažívat čím dál častěji daleko od měst, v nespoutané přírodní krajině. Lidé znovu začínají objevovat divočinu. A jejich psi u toho nesmí chybět. Svůj rozmach tak zažívají nejrůznější adrenalinové psí aktivity jako třeba doktrekking nebo nordic walking. V zimním období pak například mushing.
„Místo zápachu nafty čistý horský vzduch. Místo asfaltu lesní cesta. Místo řevu motorů tiše a naplno pracující pes,“ popisuje kouzlo divočiny jeden z fanoušků psích spřežení. Zní to až neuvěřitelně. Romanticky a nebezpečně zároveň. Přitom všem můžete vzpomínat na úryvky z knížky vašeho dětství Volání divočiny. Pravidlo číslo jedna ovšem zní: příprava, příprava a zase příprava. Neznalost a náročnost terénu už zradila nejednoho dobrodruha.
Než se necháte zlákat divočinou, nastudujte si dostupné informace nejen o místě, kam se chystáte, ale i o pravidlech volného pohybu psů v daném ročním období. Někteří psi sice nepotřebují vodítko a přirozeně se drží v blízkosti svého pána. Jsou to ale pořád šelmy, predátoři. Pokud se pohybujete v národním parku nebo na chráněném území, je povinnost mít psa na vodítku ve většině případů i nařízená.
Samovolné toulky mohou být pro psa navíc i nebezpečné, obzvlášť pokud se pohybujete v blízkosti prudkých srázů.
Na co dalšího se ještě připravit, než vyrazíte na cestu? Začněte povely, které se vám na treku mohou hodit. Mezi ty základní, které by pes měl na treku zvládat, určitě patří: ke mně, stůj, nech a pusť. Zbytek můžete trénovat „za běhu“.
Než vyběhnete, nezapomeňte zkontrolovat, zda pro vašeho psa máte sbaleno vše potřebné. Na seznamu by nemělo chybět: krmivo navíc, pitná voda, psí průkaz (např. mezinárodní očkovací průkaz), deka nebo ručník, světlo (nebo alespoň svítící obojek) a psí batoh.
Tip 1: Základem je komfort a bezpečí psa. Pokud se váš pes nebude cítit dobře, neužijete si únik do divočiny ani vy. Myslete na to, jaké má pes potřeby doma. A podle toho uzpůsobte i váš výlet a věci s sebou.
Tip 2: Pořiďte si sedák a vodítko s tlumičem. Budete mít volné ruce a zároveň zajištěného psa. Pustit ho můžete na samotě, kde budete mít jistotu, že je to bezpečné pro něj i vaše okolí.
Tip 3: Zajistěte, aby pes byl po celou dobu v suchu i teple. Pokud je váš pes zimomřivý nebo máte štěně, pořiďte mu některý z funkčních oblečků. Do horského terénu se mohou hodit i psí botičky.
Tip 4: Pořiďte si „psí“ vybavení. Někteří výrobci stanů prodávají dnes i produkty uzpůsobené tomu, aby odolaly psímu náporu :). Pokud se o podlahu svého stanu tolik nebojíte, jako ochrannou vrstvu použijte deku (ideálně odlehčenou flísovou, která je zároveň i dostatečně teplá).
Tip 5: Než vyrazíte do náročnějšího terénu, trénujte během pravidelných procházek. Zvykejte psa na psí batoh i na postroj. Pak vyzkoušejte venku nejprve jednu noc - některým psům může pobyt ve stanu zpočátku způsobovat stres. Přivykejte je proto postupně.
Už vás také volá divočina? Jaká jsou vaše oblíbená místa?
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...
