Cestování se psem po městě je pro mnoho pejskařů stresující představa. Jedním z důvodů může být i obava z jízdy po eskalátorech. Pokud není pejsek navyklý odmala, může s tím mít v dospělém věku problémy. I v případě, že to váš pejsek zvládá na jedničku, je potřeba dbát na opatrnost.
Při pohybu po městě, ať už v městské hromadné dopravě, nebo v obchodních domech, kam už dnes mají pejsci běžně přístup, se většina psů s eskalátory nevyhnutelně setká. Překonání eskalátorů, stejně jako jakékoli jiné pro naše čtyřnohé psí parťáky nepřirozené překážky, může být ale často problém. Přesto eskalátor představuje pro pejska překážku, kterou se může naučit překonat. Je ovšem potřeba ho nejprve postupně navyknout. Pohyb po eskalátorech pak bude bezpečný a nebude jeho ani vás stresovat.
Pokud máte malé štěně, které chcete už odmala zvykat na městské prostředí a cestování, nevyhnete se asi ani jezdícím schodům. Zvažte ale nejprve, jestli pejsek není ještě příliš malý, aby to pro něj nebylo nebezpečné nebo si zbytečně nezpůsobil blok na celý život. Malé štěně je vždycky možné vzít do náručí nebo do psí tašky. Výhodou toho je, že se tak seznámí s hlukem, který eskalátor vydává, aniž by byl přímo konfrontovaný s nástupem a výstupem z jezdících schodů.
Jakmile pejsek zvládá základní povely a chůzi na vodítku, je ten správný čas vyrazit na nácvik. Nejprve je třeba vybrat méně hlučné a kratší jezdící schody, na kterých nehrozí žádné zranění a které nejsou příliš rušné. Než se pustíte do samotného procvičování jízdy, zkontrolujte, že má pejsek správně utažený obojek. Nahánět zvíře po nádražním vestibulu je zkušenost, kterou si, věřte mi, raději ušetříte :). Zvolte i takové vodítko, které pejskovi umožní volný pohyb u vaší nohy, ale zároveň mu nedovolí utéct od vás pryč.
S eskalátory seznamujte pejska postupně. Zamiřte směrem k jezdícím schodům, ale nikam nespěchejte. Pes nemusí jít přímo u nohy, nechte ho zvolit si vlastní tempo. Jakmile pes schody zbystří a začne zpomalovat, začněte ho motivovat pamlsky. Udělejte ještě krok dva a pak celou akci opakujte několikrát od začátku. Proložte to pár základními povely a odměňujte. Psa ke vstupu na schody nenuťte a dejte mu potřebný čas, aby se s prostředím eskalátorů seznámil.
Na eskalátory nastupte až ve chvíli, kdy se pes nebojí přiblížit. Na schody nastupujte současně spolu se psem. Může se stát, že se pejsek na poslední chvíli zastaví. V takovém případě je lepší opakovat celý nástupní rituál od začátku. Jakmile se nástup podaří a na eskalátorech jste vy i váš pes :), hned jej pochvalte a odměňte. Nebojte se to trochu přehnat. Pejsek si potřebuje zafixovat, že se s tím vším pojí i pozitivní zážitek a páníčkova radost.
Když už pes jízdu po eskalátorech zvládá, můžete mu dát povel sedni. Dávejte pozor nejen na ocas, aby se chlupy nedostaly mezi schody, ale na celé tlapky a drápky. Při výstupu také pejskovi trochu povolte vodítko. Jakmile se přiblíží poslední schody, můj psí chlupáč doslova vypálí a mohl by si zbytečně poranit krk, kdybych jej držela příliš na krátko. Ačkoli většina pejsků zvládá výstup z eskalátorů o mnoho elegantněji, není na škodu na to myslet :).
Na závěr jen pár osobních tipů. Připravte si opravdu hodně pamlsků. Trénujte raději ve dvou, poproste třeba někoho z přátel, ideálně také pejskaře. Rezervujte si na to více času. Jsou pejsci, kteří s tím nebudou mít vůbec problém a stihnete to cestou na vlak za babičkou. Jiní ale budou potřebovat více času, aby se v klidu oťukali. Pokud zvládnou eskalátory, zvládnou už pak téměř všechno :).
Jak probíhala vaše první jízda s pejskem po eskalátorech? Zvládá to bez větších obtíží, nebo raději volíte schody? Máte nějaké osvědčené tipy, o které byste se chtěli podělit?
Březost je pro fenu po všech stránkách náročným obdobím. Její tělo najednou živí více plodů, a to se musí odrazit i na jejím příjmu energie a živin. Jak zajistit, aby budoucí matka ze stravy přijala vše potřebné pro sebe i její štěňata ve vývinu,...
Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento...
Zdravá tlamička je důležitou součástí komplexní vitality kočky a neměli bychom péči o ni zanedbávat. Existuje totiž mnoho onemocnění dutiny ústní, kterými mohou chlupáči trpět. Co můžete udělat, abyste udrželi chrup vaší kočky čistý?
Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za...
Napadlo vás někdy, že složení střevního mikrobiomu vašeho psího parťáka bude krom trávení ovlivňovat i jeho náladu, metabolismus nebo imunitu? Víte, jak bakterie ve střevech pracují a jak tam udržet ty správné?
Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být...
Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování....
O boxerovi můžeme s klidem říct, že je všestranným psem. Zvládne skvěle hrát roli rodinného psa, hlídače nebo záchranáře. Ani ve sportech si nepovede špatně. Potvrdit to může i jejich dlouholetá chovatelka Ing. Michaela Martinů.
Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa.
Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...
Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...