Vybrat si správně domácího mazlíčka, který k vám sedne, není jen tak. Přeci jen se jedná o nového člena rodiny, který s vámi bude nějakou dobu sdílet domácnost. Na co myslet, když si chcete pořídit malého hlodavčího kamaráda, a nemáte předchozí zkušenost?
Jsou veselí, hraví, chytří, poslušní i přítulní. Je ale dobré vědět, jak na ně. Existuje řada drobných druhů hlodavců - od zajímavých exotických druhů po klidné, domestikované druhy. Obyčejně žijí v uzavřeném prostředí, jako je například klec. Většina z nich si však bude časem užívat trávení času mimo vlastní domeček s novou lidskou rodinou. Jejich velikost nebo velikost jejich přístřešků však může nejednoho zmást, že být majitelem hlodavce je jednodušší nebo levnější, než být majitelem psa či kočky.
Pozor na unáhlené rozhodnutí
Je úžasné mít vlastní chovatelskou zkušenost. Pokud se zeptáte těch, kteří už psa, kočku nebo hlodavce mají, určitě vám řeknou, že základem je, aby dobře zapadl nejen do rodiny a domácnosti, ale také k vašemu životnímu stylu. Unáhlené rozhodnutí, kdy vás péče po čase omrzí, zjistíte, že na ni nemáte čas, nebo vám jen prostě nesedne povaha nového “myšího” společníka, může vést k tomu, že zvířátko nakonec skončí v útulku. V první řadě tedy zvažte své možnosti. Péče ale nezahrnuje jen čištění domečku, výměnu zásobníku na vodu a doplňování krmiva. I tato malá zvířátka potřebují naši pozornost a lásku.
Nemilé překvapení
Pokud domácnost sdílíte s dalšími lidmi (nebo dokonce zvířaty), rozhodnutí by určitě mělo být společné. Minimálně by se k vašemu nápadu stát se hrdým “myším” majitelem měli ostatní členové domácnosti alespoň vyjádřit. Není nic horšího, než když přijdete představit nového malého ušatce a váš spolubydlící vám oznámí, že se v jeho přítomnosti bohužel do pěti minut celý osype, nebo že má z těchto malých tvorů panickou hrůzu. Pokud toto nehrozí a vy ostatní ujistíte, že hlídání bude opravdu jen občasné a že za škodu způsobenou malým čtyřnožcem ručíte, pak pořízení zvířecího společníka nic nebrání :).
Hlodavci a děti
Většinou bývají tito malí mazlíčci pořizováni právě dětem, aby se naučily odpovědnosti a vybudovaly si vztah ke zvířatům. Možná vás proto zajímá, jak se k nim hodí. Hlodavci obecně mají velmi přátelskou a klidnou povahu. Co ovšem velmi špatně snášejí, je hrubé zacházení. Například když je upustíte na zem. I rychlé dětské pohyby mohou zvířátko polekat. Důsledkem může být, že se vyhýbavá reakce při pokusu o pohlazení nebo chycení do dlaní. Je nerealistické očekávat, že se dítě o “myšáka” kompletně postará. Musíte počítat s tím, že budete na péči a na citlivé a především bezpečné zacházení se zvířátkem muset dohlížet. Pro dítě je to nicméně úžasná zkušenost, kterou vřele doporučuji!
Jaký druh si vybrat?
Je zcela přirozené, že budete chtít toho nejvíce roztomilého :). Nejprve se ale seznamte s jeho povahou a návyky.
Mezi velmi klidné a krotké hlodavce patří především potkani a morčata. Na kontakt s lidmi jsou zvyklí, patří totiž k těm hlodavcům, kteří byli domestikováni jako jedni z prvních.
Morčata pak patří k hlodavcům, kteří jsou aktivní především během dne. Ostatní druhy, například činčily nebo křečci, jsou aktivní hlavně v noci. I když se mírně přizpůsobí lidem, noční hrátky nikdy zcela neopustí.
Většina hlodavců je párových, výjimku představuje pouze křeček zlatý, který je povahou spíše samotář. Ve větší skupině může u křečků docházet i k potyčkám.
Velikostí podobní křečkům, za to povahou více aktivní a sociální bývají pískomilové. Jen pozor, v některých zemích je pořízení pískomila nelegální, ČR se to ale netýká. Problém může nastat pouze, pokud byste s vaším pískomilem chtěli cestovat :).
Zatímco je s nimi legrace, jsou na rozdíl od křečků nebo pískomilů trochu nervóznější povahy. Řeč je o klasických myškách, které se teď stávají mezi chovateli čím dál více populární, především ty barevné. U myších samečků se stejně jako u křečka doporučuje pořídit jen jeden jedinec.
Velmi společenští a přítulní jsou potkani. Na rozdíl od křečka jsou větší a lépe se s nimi zachází, opatrně musíte hlavně na ocásek. Potkani si vytváření ke svému majiteli velmi silné pouto. Vyžadují o to větší lidskou pozornost. Jsou velmi šikovní a lze je trénovat.
Agility můžete nacvičovat i s morčaty. Ty stále patří mezi favority, a to především pro jejich velikost. Jsou stejně jako potkani velmi přátelští. Jsou ovšem velmi citliví na žaludek, často mívají speciální dietní potřeby. U některých druhů morčat je potřeba počítat i se zvláštní péčí o srst. Na rozdíl od zbytku hlodavců jsou velmi upovídání :).
Pár tipů na závěr
Hlodavci se obecně dožívají méně let než psi a kočky. I s tím je potřeba počítat. Bydlení je pro jejich dobré fyzické i psychické prospívání klíčové, potřebují kvalitní zázemí. Hlodavci milují žvýkání. Další věc, na kterou je třeba se připravit. I hlodavci vydávají specifický pach. Já zvířecí pachy miluju, ale spoustě lidem mohou vadit. Nového hlodavčího společníka si berte jen od prověřeného chovatele nebo z důvěryhodného pet shopu. Zvláště mláďata křečků trpí na onemocnění zvané “mokrý ocásek”, které je velmi závažné. Pokud si vyberete společenštější druh hlodavce, zvažte, jestli nekoupit rovnou dva nebo celou skupinu, aby jim nebylo smutno :).
Máte zkušenost s chovem nějakého druhu hlodavce, který byste rádi doporučili ostatním, např. pro jeho nenáročnost nebo nějaké speciální vlastnosti? Podělte se o ně s ostatními :)
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky: