Množírna je byznys nejen se psy, ale také s kočkami

Psí množírny už celkem v povědomí lidí jsou, o těch kočičích se ale zas tolik nemluví. Dokud však bude poptávka po “značkových” kočkách za malý peníz, množírny budou dále prosperovat. Víte, co vše riskujete, když si pořídíte takzvané čistokrevné koťátko bez papírů?

Ve zprávách jste si jistě už někdy všimli reportáže o psích množírnách, v jakých podmínkách tu psi často žijí a jak jsou pejsci odtud psychicky i fyzicky poznamenaní. U těch kočičích to bývá stejné. Kočka ale není hlučná, nemusí se venčit, je zavřená v pokoji, a proto je složitější na kočičí množírnu přijít.

Kočky tu často žijí ve špíně, bez kvalitní stravy či kontaktu s člověkem. Mohou být i zavřené v klecích. A teď si představte, když si koupíte koťátko z takových podmínek. Kočička nebude socializovaná, nebude zvyklá na člověka a nebude vyhledávat jeho přítomnost, nebo se ho bude dokonce bát. Nebude mít ani hygienické návyky. Místo roztomilého přítulného koťátka tedy budete mít doma kočku, kterou sotva uvidíte, při pokusu o kontakt na vás třeba i zaútočí a místo na kočičí záchodek bude vykonávat potřebu, kde se jí zamane, především na gauč, postel a podobně. V depozitu jsem se s takovými koťaty už setkala a můžu vám říct, že dohnat socializaci u kočky je složitější než u psa a často už to ani nejde. Taková kočka pak bude šťastná leda někde na statku jako myšilovka, kde si jí člověk nebude všímat.

A to jde pouze o nejběžnější problémy. Pokud si pořídíte kočku z množírny, nemůžete si být jisti, že je zvířátko zdravé, správně naočkované a odčervené. Nevíte, jestli v sobě nemá FIP - virové onemocnění, které může propuknout až po několika měsících, nebo jinou zákeřnou nemoc, která se u nečistokrevných koček vyskytuje.

Neházejme ale všechny množírny do jednoho pytle. Existují i takové, které o kočky pečují dobře a nic jim tam nechybí. I přesto ale není nákup kotěte bez rizika. Zaprvé jde často o nečistokrevné kočky, které dané plemeno jen připomínají, zadruhé i kdyby tomu tak nebylo, průkaz původu má svůj důvod.

Lidé si plemeno vybírají nejen podle vzhledu, ale i podle jeho předpokládaného charakteru. Britky třeba bývají klidné, vyrovnané a dobře vycházejí s dětmi. Siamky a orientálky jsou velice sociální zvířata vyžadující hodně pozornosti, balinesky jsou zase velmi inteligentní, živé a hravé. Průkaz původu vám zajišťuje nejen to, že je kočka bez genetických vad a mutací, ale že i povaha kočičky odpovídá danému plemenu.

V množírnách nebudou brát ohled na dostatečný genofond, klidně celou svou populaci založí na dvou jedincích, nechají mezi sebou množit sourozence nebo rodiče s dětmi. Při takové praxi ale může už po pár generacích dojít k mutacím. Vlastnosti jako barva a délka srsti, stavba těla, ale i mnoho dalšího je podmíněno geneticky. Při špatném množení pak koťata budou v nejlepším případě mít jen kosmetické vady, častěji ale půjde o problémy odrážející se na jejich zdraví, třeba špatně vyvinuté orgány.

Množírny jsou výdělečný byznys

Stačí si pořídit dvě kočky a bez vynaložení většího úsilí se jim narodí několik koťat, za které dostanou až desítky tisíc. Když čistokrevné kotě s průkazem původu může stát až dvacet tisíc, vezměte si, kolik může množírna chtít za jedno údajně čistokrevné kotě bez průkazu původu.

Pokud tedy toužíte po nějakém konkrétním plemeni, pořiďte si každopádně kočku z chovatelské stanice. Já mám u psů i koček favority, vysněná plemena. Díky lidské nezodpovědnosti je ale tolik opuštěných zvířat, že jsem vždy vybírala z těch bezprizorních.

Samozřejmě také u útulkových, pouličních nebo vesnických koček nemáte zaručené zdraví nebo povahu. Výhoda ale je, že tyto kočky mívají velký genofond, nemnoží se pár jedinců mezi sebou, a proto také bývají zdravé. I když musíte počítat, že nemoci jako FIP se u nich objevují častěji. U těchto koček s tím ale počítáte a riziko vám vynahrazuje fakt, že pomáháte (někdy i zachraňujete život) živé bytosti.